Rok: 2023

Podle webu, názvu a obrázku tam najdete slaninu a sýr. Celkem nuda.

A jak to zní, tak to i chutná. Nudně. Ale přesně takovou nudu očekáváte, pokud si podobnej sendvič objednáte. Neobyčejná chuť obyčejné slaniny, celkem dobrej sýr a přísahal bych na smrt všech vajec v KFC, že jsem tam měl i smaženou cibulku. Ale dost možná mi půlka mozku ještě hibernovala. Co mi trochu chybělo byla nějaká omáčka. Ale motto manažerů vymýšlejících snídaně znělo jasně. Bez bezednýho kelímku, najdou tě na chodníku.

Toast se sýrem a slaninou od KFC mi celkem chutnal. Byla to nuda, ale pokud máte chuť na něco teplýho po ránu a nacházíte se u zdroje tekutin, tak je to rozhodně lepší volba než cokoliv, co u nich obsahuje jejich KFC volský oka. Bramborový rösti za menší příplatek doporučuju bez výhrad. Ty jsou fajn a nejspíš vás zasytí víc jak samotnej toast. Cena toastu je 39 korun. To tak nějak odpovídá tomu, co dostanete. Spíš než samotný suroviny tady platíte za to, že kvůli vám někdo musí trčet v práci už od šesti ráno. Rösti navíc stály nějakých 29 korun. A pokud okolo sebe ráno vidíte nevídaný navál seniorů před pokladnou, tak se rozdává káva zdarma. Dobrou chuť.

Moc moc mocinky moc jsem vám chtěl přinýst recenzi na Poke California Summer. Pak jsem si všiml, že už tady smrdí od roku 2021. To byl ten rok, kdy všude běhal Covid, Zeman skončil pozitivní v nemocnici a my všichni jsme se, ehm, modlili. No ale tehdy jste v Poke California Sun mohli najít Teriyaki omáčku a hlavně hranolky. Po inflačním tsunami, kdy manažeři s velkým pláčem a strachem o svoje globální a národní řetězce sepisovali výroční zprávy s dvojciferným růstem čistých zisků, je ale třeba držet tempo a vydělat zase o chlup víc. Takže letos žádný hranolky. Jen rýže. 

A nebo se pustit do šifry mistra Colonela, která zní: „Doplněno o kombinaci z výčtu příloh: rýže, salát, halloumi, bites.“ Trochu krkolomně vám KFC teda dává na výběr mezi salátem nebo rýží a k tomu bites nebo halloumi. Jde o hloupý čtyři možnosti, ale nechtěl bych to vysvětlovat zmateným důchodcům u pultíku. A že jich tam poslední dobou potkávám víc než dost (promo na kávu zdarma celkem táhlo). K tomu je novinka pomerančová omáčka místo Teriyaki. Ale abych zkrátil tenhle superdlouhej a až nečekaně nudnej úvod. Prostě recenze je tady, sice už si to nemůžete objednat, ale jsou k tomu pěkný fotky a ono to nejspíš bude příští rok znova…Navíc by mě mrzelo přijít o těch dvanáct korun, co tahle recenze vydělá na reklamách. Tak jdeme na to.

Z nabízených zašifrovaných možností jsem si vybral možnost s bites a se salátem.

Po rozbalení na mě vykouknul celkem obstojně vyhlížející kyblík. Spousta kuřete, spousta omáčky, spousta zeleniny a tak. Na fast food až krasavec. Kuře bylo víc než super. Čerstvě usmažený, křupavý, obalený v dokonalým, nepropustným a pikantním obalu. Tohle prostě nejde překonat.

Snad jen když si to vyválíte v pomerančové omáčce. Ta je extrémně lepivá, sladká jak zkaramelizovaná cukrovka a bez majonézy o dvě třídy výraznější, než byla u Malibu Twister. Prostě omáčka hraje prim a dokáže přebít i pikantní kuře. To se nevidí často a je to moc příjemný ozvláštnění kuřete z KFC. Všechno ostatní okolo je pak jen snůška ovoce a zeleniny.

Kolonce ovoce nemůžu vytknout nic. Avokádo bylo možná trochu blátivější než pevnější, ale to znamená jen to, že bylo krásně uzrálý. A nebudu lhát. Od té doby, co mám dvě IT práce a vydělávám triliony, tak si můžu i já občas dovolit koupit v Polsku avokádo v akci 1+1 zdarma a celkem jsem si ho zamiloval. Ve všech jeho formách. A kombinace avokáda a pomerančové omáčky mně opravdu příjemně překvapila. Jde o souhru cukru a tuku v těch nejčistších ovocných tónech. Pecka. Další ovoce byl ananas. Ten byl z konzervy a nakrájenej na menší kousky. Já bych ho tam snesl klidně víc a na větší kusy, ale byl tam a byl taky super. Ananas ke kuřeti prostě patří stejně jako na pizzu. To nevymluvíte žádnýmu Babicologovi.

Kolonka zelenina už tak slavná nebyla. Nakládaná cibule byla fajn, okurka s rajčetem taky, ale salátová směs byla přinejmenším pofidérní. Za prvé byl salát vytáhnutej snad z mrazáku, takže byl o půl doby ledové ledovější než zbytek misky. To bych ještě přešel. Ale většinu salátové směsi tvořil druh salátu, kterej připomínal cosi mezi stromem a košťálem z brokolice. Chutnal jako čerstvě posečená louka a nešel ani rozkousat. Prostě nic, co by si kdokoliv s jedním žaludkem mohl vychutnat. Určitě by se našla tlupa veganů, co by si na něm pochutnala, ale ta je nejspíš někde teďka přilepená k silnici. Pro zbytek populace bych doporučoval lehkou revizi salátové směsi, pokud s ní má KFC ještě nějaký plány. Každopádně pořád jsem radši za tenhle salát než za rýži.

Celkově se ale Poke California Sun letos vyvedl a kdybych místo košťálu mohl příště dostat hranolky, byla by to naprostá pecka. Tak třeba příští rok. Pro křehčí pohlaví fajn oběd. Cena v kombinaci se salátem a bites byla 162 korun. Tak schválně, na kolik vyjde příští rok. Za 162 korun to letos stálo a kdybych nebyl línej a pomalej, tak vám ho můžu klidně doporučit. Takhle vás musím jen nechat slintat nad fotkama. Tak směle do toho.

Není. Lež číslo jedna.

Chicken Junior chutná tak, jak zní. Lacině. Jedná se o mletý kuřecí maso z divných částí kuřat obalovaný ve strouhance líznuté pepřem. K tomu salát nasekanej přesně tak, aby lítal všude možně po papíru a při jeho sběru jste se upatlali navinulou majonézou. Majonézy je kopec. Nebo spíš česnekové majonézy, i když česnek je tam cítit tak ze dvou procent a to ještě nosem. Pusou je to takový dobrý jedno procento. Zbytek chuti je obyčejná, tučná a hutná majonéza. K hranolkům by to byla bomba.

Bohužel v kombinaci s houskou a strouhankou majonéza působí jako tučná jaderná bomba na vaše vnitřní trávící orgány. K tomu plátek rajčete. A ten mi tam jako jedinej upřímně chutnal. No a to je všechno. Kuře neucítíte. Rajče dvě kousnutí. No a zbytek je v podstatě pečivo s majonézou. Dáváte si doma majonézu na rohlík? Ano? Tak prosím, Chicken Junior je produkt přesně pro vás. Jsou mezi námi lidi, co si dávají párek v rohlíku s tatarkou (jednoho znám), takže Chicken Junior si svoje příznivce asi najde. No já to nebudu. Bleh, dobrý to fakt není. Jedním slovem kekel.

Sloganový fakt číslo dva. „Fakt výhodný.“ Tak tohle je ještě větší lež než „fakt dobrý“. Samostatně tenhle rohlík s majonézou stojí 59 korun. To si dejte raději Cheeseburger. Ten má alespoň opravdu vyladěný chutě a stojí o třetinu míň. No a pak tu máme ještě „Výhodnou nabídku“ Chicken Junior 2forU s malým pitím nebo malýma hranolkama za 85 korun! Uf! Jestli je tohle výhodná nabídka, tak letím do banky pro druhou devadesátiprocentní hypotéku se současnýma úrokama, koupím byt v ostravským Přívoze u nádraží, zrekonstruuju z další hypotéky a pronajmu ho osmičlenné rodině, která si na kauci musí zajít do Kamali, protože doteďka jsem asi slovo „výhodný“ chápal dost špatně. Ale tak všichni máme možnost volby. Pro milovníky pečiva s majonézou, dvou deci bublinkaté vody a RPSN vysokých jak Petřínská rozhledna je to asi fakt výhodný. Ostatní si asi dají spíš Tasty Cheese, kterej alespoň dobře chutná.

A protože na mým krutopřísným Instagramu jsem slíbil i recenzi na sezónní taštičku, tak tady je. Je jahodová s vanilkovým krémem. Jahodová složka je hodně sladká, ale zároveň i svěží a kyselkavá. Bílá vanilková složka je hodně hutná a tučná. Spíš smetanová než vanilková. Dohromady je to pěkná kombinace a jako dezert za mě super. Cena je 42 korun. Ta za ty peníze stojí.

Takže taštičku klidně zkuste, zato Chicken Junior klidně vynechejte a počkejte příští rok na Maestro. Třeba bude napřesrok novinka a bude v něm čedar místo ementálu a pokud budeme hodně hodní, tak třeba i s druhým plátkem slaniny nebo takhle něco extra. No už se nemůžu dočkat další novinky u McDonald’s…

Tenhle blog upadá jako morální hodnoty v dnešním světě a i když zjevně stárnu, musím jít s trendama a proto vám teďkom nabídnu i jednu pěkně upadající recenzi na Malibu Twister z KFC. Různý letní California novinky od KFC obráží naše pulty každoročně už posledních pár let a ani letos se nic nezměnilo. V roce 2021 tu byl třeba California Twister s fádní Sriracha majonézou. Letos KFC vsadilo na pomerančovou notu a brýle zdarma. Takový ty laciný sluneční brýle. Ne ty dioptrický. Jen to ujasním, aby KFC pobočky zase neucpali důchodci jako při úterních kyblících, kdy je cena za kuře v KFC snad nižší jak cena za kuře v Polsku…

Malibu Twister je celkem jednoduchej. Obalovaný pikantní kuře, pomerančová omáčka, sezamový semínka, salátový okurky na kostičky, salát a majonéza. Proč zrovna Malibu netuším. Já bych tuhle kombinaci viděl spíš na Asii, ale ono je to v celku jedno. KFC má alespoň nějakou invenci oproti konkurenci. Normálně by mě z těch dnešních novinek slza ukápla. Naštěstí mám doma dost alkoholu a knížek od Babici, abych se dostal z jakékoliv deprese. Takže jedeme dál.

A naštěstí můžeme dneska fičet na pozitivní vlně. Obalovaný kuře od KFC nemusím sáhodlouze představovat. V Twisteru najdete libový kuřecí stripsy obalený v pikantní strouhance, kterých se prostě nejde přejíst. I po několika letech jsou boží a žádná ze současných kuřecích fast foodových konkurencí neumí lepší kuře. A upřímně snad ani z obyčejných restaurací. KFC má to kuře prostě za ty roky vymazlený a lepší nenajdete.

Zbytek Malibu Twisteru je stejně super a tentokrát i suprově vyladěnej. Surovin tam není moc a dobře se k sobě hodí. Pomerančová omáčka je taková sirupová, svěží, hodně sladká s dost kyselým tónem a k pikantnímu kuřeti se hodí perfektně. Je to taková víc svěží a ovocná variace jejich Teryiaki omáčky. No a co se ke svěží sladkokyselé omáčce může hodit víc než kuře? Ano, sezamový semínka.

Triptych v podání kuřete, omáčky a semínek je boží. Byl boží u Teryiaki Twisteru a je boží i teď. S tímhle se mi KFC trefilo do mojí chuťové noty. Ale pozor. Podruhé jsem Malibu Twister dostal bez sezamových semínek a byla z toho taková ovocná nuda. Ano, je to tak. Tuhle recenzi nepíšu hned po snědení, ale pár týdnů po dojedení prvního kousku. Říkám, prostě úpadek hodnot…

Salátový okurky tam jsou taky fajn. Svěží, dodají zajímavej měkkej křup a asi tam nemohla být lepší zelenina. Salát je… no jako vždy prostě salát. Majonézy jsem měl poprvé trošičku a byla to pecka, protože jen přidala kluznost, ale nerušila ovocnou jízdu. Podruhé jsem ji tam měl stejně jako pomerančové omáčky a z ovocné pikantní jízdy byla taková zvláštní, spíš lehce neurčitá a mazlavá jízda s trochou pomeranče a cukru.

Tady jde vidět, jak vám obsluha ve fast foodu může proměnit zážitek. Člověk se tady rozplývá u psaní recenze nad parádním kouskem z KFC a hned druhou šichtu v kuchyni tam dělá někdo, kdo dá jinej poměr surovin, vynechá hloupý sezamový semínka a hned z toho máte fádní produkt, nad kterým se rozplyne tak leda pšouk v míse druhej den. Takže držím palce, ať máte Malibu Twister nabitej jako já napoprvé a pokud vám chutnal Twister Orient pár let zpátky, tak Malibu Twister zkuste určitě taky.

Cena menu mě vyšla na 171 korun. Zvláštní částka, ale proč ne. Za ty peníze by to stálo. By to stálo, kdybych si vybral jinou přílohu než cibulový kroužky. Jako nejsem rasista, ale… 🙂

Prve jsem myslel, že kroužky jen nechali dýl ve friťáku a jsou zlatavější než obvykle. To by mě nevadilo. Mám rád jídlo před hranicí spálenosti. Pak sem ale ochutnal a něco bylo špatně.

Uvnitř kroužků to vypadalo jako karneval z Ria pořádanej pod vybuchující Etnou. Kusy něčeho hnědýho a černýho, co mělo být kdysi relativně sexy. Může za tohle friťák? Já si nemůžu pomoct, ale za mě to vypadá jako selhání už ve výrobě ve fabrice. Forejta na ně! 

Takže tak. Malibu Twister je boží, pokud vám ho udělají tak, jak zamýšleli při jeho stvoření. Kroužkům bych se vyhnul. Pokud máte ale chuť na kuře, určitě si zajděte do KFC. Konkurence kuře neumí a ani sebedebilnější reklama to prostě nezmění.

Litomyšl, slavné to město. Občas je tam hodně smetanových receptů, teda koncertů. Občas tam zajela Božka Němcová a občas tam přijede celá Evropa i s předsedkyní Ursulou von der Lejnovou. A abych nebyl pozadu, občas tam dojedu i já sám, taky mit menier Lejno. A kde se nacházím, tam chtě nechtě bude o burger míň pro ostatní. Tentokrát jsem si uzmul jeden Double Smash od okna Beef Burger na samotným náměstí, kde jsem nejedl poprvé a rozhodně ani naposledy.

Protože tomuhle prostě nejde odolat. Sice limitka, ale u Beef Burgeru snad nejde v nabídce sáhnout vedle. Všechno jsou to krasavci. Tenhle Double Smash obsahuje dvě tenký masa smashnutý s cibulí, salát, čedar, nakládanou okurku a uzenou majonézu. Slušný kombo.

Po zakousnutí se mi do pusy a na ruce začala lít masitá šťáva, do toho chuť čedaru a chuť pořádně osmahnuté cibule. Maso bylo super šťavnatý, ale chyběla mu trocha sole. Uzená omáčka byla moc fajn. Salátku si ani nevšimnete. Nejpřekvapivější pecka pro mě byly nakládaný okurky. Už delší dobu si všímám, že v Čechách si domácí okurky nakládají lidi trochu jinak. Míň do kysela a nejsou tak kořeněný. A krásně tlustý plátky těchhle okurek, nejspíš opravdu domácích, tam najdete a dodají burgeru přesně tem šmrnc, kterej masu se sýrem chybí. Houska je pečivovitá, lehounce sladší a nerozpadne se ani pod pořádnou náloží. Ucítíte tak přesně to, co tam máte. Nejvíc maso, sýr, cibuli, okurky a omáčku. I ten salát, pokud se budete hodně snažit.

Až na menší množství soli tomuhle burgeru nebylo co vytknout. Chytnete ho do ruky, kousnete, otočíte, kousnete znovu a jedete až do konce. Prostě pecka. Domácí hranolky byly taky na jedničku. Ty pro změnu byly osolený pořádně. Pálivej kečup taky můžu jedině doporučit.

Tuplem pak za ty ceny, který najdete třeba zde. Double Smash za 189 korun je prostě lahůdka. Pro menší jedlíky verze single dokonce za 139 korun. To už vám pak ty fast foody ve městě ani nechybí. Místním doporučuju a pokud jedete okolo, určitě se vyplatí zastavit a projít si náměstí. Jen bacha na otevírací dobu. Dál nemám co psát. Prostě burger jak má být a jsem rád, že se Česká republika veze na vlně smash burgerů. Ty mám moc rád.

„Smrt? Je to jako být na dovolené s partou Němců.“ Legendární hláška z legendárního Červenýho trpaslíka. Já si podobnou zkušenost nemohl nechat ujít a vesele se nechal vyslat na služební cestu do říše klobás a kožených kalhot, do Německa. V Německu jsem byl víckrát, ale tentokrát mě čekalo Bavorsko a z tama pochází všechny ty nejvíc echt německý šmakulády.

Třeba tenhle echt německej Old Cuban Burger. Smashnutý hovězí, ementál, slanina, okurky, červená cibule, hořčice a majonéza ve světlé housce. Ten byl super. Houska, která by vydržela i menši jadernou válku uvnitř, maso rozplácnutý a propečený přesně tak, jak se na smash burger sluší a patří a ta slanina! Slovem slanina bych tuhle slaninu možná i lehce urazil. Pokud teda jde něco urazit slovem slanina. Ale tohle byl pěkně macatej plátek bůčku osmaženýho do stavu kvantové superpozice, kdy bůček lavíroval přesně mezi božskou částicí a spáleným stavem. S hovězím masem a zeleninou naprostá pecka. Okurky echt domácí, hořčice žlutá a ostrá, cibule čerstvá, majonéza teplá a řídká jak postarší… no prostě taková echt německá. Tenhle burger ač jednoduchej, tak byl prostě super. Krásnej začátek. Cena okolo 16 Euro.

A co by to bylo za říší klobás bez klobás. Takže pořádnej Currywurst nesměl chybět. Tenhleten ještě pár let zpátky nejprodávanější junk food do ruky, než byl poražen kebabem, měli na více místech mýho dočasnýho útočiště. Ale pořádnej echt pojízdnej stánek s klobásama jsem našel jen jeden. Volba teda byla jasná.

A to je on, echt Currywurst. Opečená bílá klobáska na grilu, rozřezaná s elánem pravé Němky těšící se na konec šichty, pokydaná pofidérní omáčkou, posypaná kari kořením a podávaná s rozpečenou houstičkou. Klasika. Omáčka byla taková hustá, silně rajčatová a dost kyselá. Nebyl to obyčejnej kečup, ale extra daleko k němu to taky nemělo. Kari koření dodalo zajímavej šmrnc no a klobásku nemůžu snad ani komentovat. Jestli Němci něco umí, tak jsou to klobásy. V podstatě jíte jen jemně namletý a okořeněný vepřový maso. Žádný sra**ky okolo. Houska byla taky super. Cena 4,20 Euro. A zrovna tohle jídlo stálo za každej cent. Mňam. Naštěstí už na podobný klobásky narazíte i u nás v obchodech, ale za o dost vyšší cenu.

Nejen klobásy v Bavorsku umí, ale i pivo jim celkem jde. A pokud jich zvládnete víc a mezitím vám zavřou všechny stánky s currywurstama, musíte vzít na milost i pizzu do ruky. Tahle nebyla nic extra. Snad jen až na salám, kterej byl silně masovej a dokázal chuťově utáhnout snad celou pizzu. Obecně narazit v Bavorsku na špatnou uzeninu se skoro nedá a ani se mi to nepodařilo.

A teď pecka největší, Schäuferla. Po Currywurstu jsem nečekal, že mě něco dalšího vystřelí z kalhot, ale Schäuferle se to bez problému podařilo. Trochu to vypadá jako náš bůček, ale není. Je to vepřový rameno pečený s kostí a kůží. Kousek masa, kterej u nás u řezníka takhle naporcovanej nekoupíte a je to sakra škoda. Pod křupavou střechou plnou štěstí a slz radosti se skrývá perfektní libový maso. Ochucený jen solí. Solí a boží rukou. Tohle jídlo je TO jídlo. Vezmete kus zvířete, osolíte, dokonale opečete a dostanete se na tu nejvyšší metu s tím nejjednodušším, co se dá vymyslet. Všichni moderní michelinští kuchaři se můžou jít klouzat, protože TOHLE je dokonalost. A ta omáčka! Prostě jen výpek. Ale silnej jak železobeton. Když v něm ještě vymáchnete to maso na vidličce, tak okolo vás se zastaví čas, Země se přestane točit a vy prostě jedete. Jedete do nekonečnýho světa chutí a vaše tělo vám děkuje, že tohle před smrtí zažilo. Po tomhle jídle se nikdo nestane vegetariánem, to vám zaručuju.

Knedlík k Schäuferle byl nadýchanej, měkkoučkej a hodně slizkej. Uvařenej z nastrouhaných brambor a nepochybně ještě spousty škrobu. Kupodivu působil celkem lehce a ke spoustě masa se tak hodil dokonale. Taky uměl krásně nasát tu božskou šťávu. K jídlu jsem dostal i saurkraut. Ohřáty kysaný zelí. To si troufnu říct, že u nás na Moravě děláme lepší. Každopádně pokud někdy budete projíždět Franconií, tak Schäuferla je jasná volba. Mají to tam všude. Jen pozor, v různých částech Bavorska se dělá trochu jinak. Cena okolo 18 Euro.

Ano. I v Německu mají pizzu Hawaii a i v Německu se na vás blbě ksichtí, když si ji objednáte. Za trest ji dostanete hranatou. Cena okolo 16 Euro.

A protože se jednalo o služební cestu, tak sem byl nucenej absolvovat i nějakej ten fine dining, na kterej nás tahali klienti a samozřejmě se ani v nejmenším nejednalo o formu úplatku. Tohle třeba dostanete, když si v Německu objednáte garnely s česnekovým chlebem. Bylo to fajn, ale Currywurst nebo Schäuferla by na mě zabrala asi víc. Cena okolo 40 Euro.

Když vás nemá kdo uplácet, tak musíte potupně do kantýny a tam najdete taky spoustu echt dobrot. Třeba tenhle Leberkäse. Celkem fajn, docela srovnatelej s tím, co koupíte v Globusu. Preclíky místo pečiva tam baští běžně. Hotelová snídaně se bez nich snad neobejde. To všechno na tácu mě vyšlo cca na 7 Euro.

V kantýně dokonce najdete i kebab. Za asi 4 Eura. Maso bylo kuřecí a napíchaný kdoví čím. Moc se to nedalo jíst. Česnekový jogurtový dresing je pak ta správná volba na případné nadcházející manažerské meetingy. Rajče i s echt bubákem. Vypíchnul bych chleba, kterej byl super a rád bych ho sehnal někde i u nás.

No a pár zbytečných fotek na konec.

Automat na pivo. Nesmí chybět v žádným bavorským hotelu.

Nedávno tu byla diskuze o Domino’s v ČR. Já si čas na Domino’s v Německu neudělal, ale pro fajnšmekry, co bydlí okolo, tak si tam můžete zajít na kebab pizzu.

Fejkovej mekáč. Všudypřítomná teroristická veganská nálepka na menu nesmí chybět. Přesto veganskej food truck hned naproti zel prázdnotou. Všeci baští klobásy.

A nakonec Bananen-Weizen, pšeničný pivo smíchaný půl na půl s banánovým džusem. Servírka se málem složila, ustála to a s podivným úsměvem to donesla. Zkusit se má všechno. Cena 4,90 Euro a kupodivu celkem zajímavej a vyladěnej výtvor. Maximálně ale vypijete jedno a stačí. Jako dezert super.

Tolik k těm zajímavějších kouskům, co jsem do sebe natlačil. K německé gastronomii máme blízko, přesto mě překvapila vysoká kvalita všeho, co si člověk objedná. Klobouk dolů a třikrát hurá německé vysokokalorické dietě!

PS: Brzo vás nečekaně čeká i pivní speciál! Pivní speciál někoho, kdo se nebojí objednat si v Bavorsku pivo s banánem. Co víc dodat. Bude to další profesionální jízda té nejvyšší recenzentské úrovně, na kterou jste zvyklí!

Hamburgery – základ každý vydatný snídaně. Aneb další recenze na můj oblíbený kopřivnický Saily Burger je tady. Tentokrát burger inspirovaný filmem Pulp Fiction.

140 gramů hovězího masa ze Sedlnic, mexická salsa, salát, nakládaná okurka a čedar. Luxusně jednoduchý a vymazlený složení, který se léta nemění. Už jen to většinou slibuje nezapomenutelnej zážitek.

A byl tam! Po zakousnutí mi v mozku svítila jedna kontrolka. Kontrolka šťavnatosti. Tu, o kterou se Přemek snažil u McDonald’s a tak tak mu to vyšlo. U Big Kahuny s tím díky čerstvýmu masu, čerstvé salse a čerstvé housce neměli sebemenší problém. Maso je krásně šťavnatý, s chutí veselé krávy. Chuť salsy je založená na rajčatech, jarní cibulce a obsahuje dost exotickýho šmrncu, nejspíš díky koriandru. Je tam toho víc, ale nedokázal jsem rozklíčovat veškerý suroviny. Až moc jsem byl okouzlenej a nalazenej na perfektní hovězí notu.

K tomu krásný, kyselkavý a šťavnatý plátky nakládaných okurek. Dole salát, jeden sýr na mase, jeden pod masem. To všechno dostanete v housce, která je nadýchaná a chutná jako houska. Pro někoho možná zbytečná věta, ale nedávno jsem byl zase v ostravským Mama’s a ač byl burger hodně fajn, tak houska chutnala spíš jako vánočka než jako houska. Houska od Saily je víc vyladěná k burgerům a není tak chuťově silná, aby rušila ostatní suroviny.

Takže ucítíte hlavně perfektní maso, svěží a exotickou zeleninovo-bylinkovou salsu, sýr a okurky. Vlastně přesně to, co cítit chcete a co cítit máte. Jednička s hvězdičkou a vykřičníkem! Burger, na kterej bych mohl chodit každej týden, kdybych bydlel někde v okolí. Tohle je ten typ burgeru, díky kterým se tohle jídlo proslavilo po celým světě. Ani vám nedojde, že tam není žádná omáčka. Tohle by si nejspíš vybral Přemek, kdyby neměl podepsanej kontrakt s jedním nejmenovaným nadnárodním řetězcem kompletérů polotovarů.

Big Kahuna stojí neskutečných 185 korun českých samostatně. K tomu si můžete přihodit tři různý velikosti menu za pár desetikaček. Cenová politika na jedničku a nebudete litovat ani jedné utracené koruny. K hranolkům si můžete koupit i tatarku a pěkně po Holandsku v ní topit hranolky. K Big Kahuně skoro povinnost. 🙂

Návštěvu Saily Burgeru doporučuju kudy chodím a jsem rád, že v tom můžu pokračovat i letos a už se těším na další návštěvu. Víc nemám co dodat.

Přemkovým zubům nelze uniknout. Zubí se na nás z kuchařských soutěží, zubí se na nás z pochybných videoklipů, zubí se na svoje spolunocležníky v pochybných karavanech, pokud v únoru snídáte kaviár s paprikou, tak se na vás bude zubit i v jeho olomoucké restauraci Entree. No a pokud máte Instagram, tak se na vás zubí ve fabrikách od McDonald’s, kde se snaží přemluvit hlavně sám sebe, že mražený jídlo je vlastně taky fresh. Což o to. Nějak si člověk vydělat musí. Místo šaškáren ale McDonald’s Přemka konečně pustilo k tomu, co mu opravdu jde. K vymýšlení jídel. Takže si konečně můžeme zajít do McDonald’s pro pořádnou novinku, kterou vymyslel někdo, jehož představa největší invence není přidání plátku slaniny, okurky a nebo obojího, pokud se chcete opravdu rozšoupnout.

A co že nám to samotný zubatý, vlasatý a potetovaný velmistr připravil? Burger se sýrem Raclette, nakládanýma kapiema, kyselýma okurkama, ledovým salátem, smaženou cibulí, bylinkovým pestem, gaucha omáčkou, chilli žemlí a hovězím nebo obalovaným kuřecím masem. Přemkova oblíbenější verze je podle něho samotnýho ta kuřecí, takže začneme s tou.

Po rozbalení, nahlídnutí a očuchnutí tohodle krasavce jsem si nemohl nevzpomenout na Raclette King z roku 2017. Jemná, smetanová a navinule romadurová vůně tam probíhala, jak by řekl Mistr. Krom toho na první pohled nic nenasvědčovalo tomu, že byste v ruce drželi nějaký exkluzivní kousek za exkluzivní cenu.

Po odkrytí deklu na vás vykoukne spousta zeleniny, spousta kyselých okurek (čtyři, Přemek to rád kyselý), nakládaný papriky a hlavně dvě omáčky ve velmi slušným množství (Přemek to rád šťavnatý). Jeden macatej plátek sýru Raclette najdete nahoře a jeden macatej plátek sýru Raclette pak najdete dole. Surovinama se, alespoň na poměry McDonald’s, opravdu nešetřilo. Snad jen tu smaženou cibulku si nějak nedokážu vybavit. Ale že by tam chyběla, to říct nemůžu. Nemám důkazy.

Omáčky tam jsou dvě. Jedna jakási gaucha a pak nějaký bylinkový pesto, který podle všeho vymyslel sám Přemek. Gaucha omáčka je jemně rajčatovo-papriková majonéza. Buď je trochu pikantní nebo ta pikantnost pocházela z chilli housky. Těžko rozeznat v konečným přehršli surovin. Ale tak jako tak je gaucha celkem fajn a určitě se nebudu zlobit, když ji McDonald’s použije ještě v budoucnu. Ke kuřeti se hodí perfektně a v takovým McWrapu by mohla perfektně vyniknout.

Bylinkový pesto byla velká petrželová nakyslá nálož. Bylo ho dost nahoře i dole a bylo všude. Podobnou věc si od McDonald’s nepamatuju, takže konečně opravdová novinka. A za mě fajn. Pokud vám nevadí kyselý chutě, tak pesto vezmete na milost a pochutnáte si. Snad jen vzhledově to trochu vypadá, jak kdyby vám do sendviče nadělalo nazelenalý lejno hejno holubů. Takový dost nevzhledný, neobvyklý a zvláštně mazlavý. Však mrkněte na poslední fotky. Chuťově ale pecka a kluznost sendviče lejno, teda pesto dostává do závratných výšin.

Kuřecí maso je klasika. Smažený a obalovaný asikuře, který neurazí. Takový luxusnější a dochucenější řízek. Pořád ale z mrazáku, takže tam nějakou extra šťavnatost nehledejte. Paradoxně ale kuřecí verze sendviče působí možná o něco šťavnatějším dojmem než jeho hovězí varianta.

Celková chuť Gourmet Chicken je hodně do kysela. Pracuje na tom pesto a hodně kyselých okurek. Další chuťová linka je lehce smradlavý Raclette a k tomu kuře. Možná trochu ucítíte nakládaný papričky a gaucha omáčku. Nakládaný papričky chutnají jako klasický nakládaný kapie, který se dávají na chlebíčky. Bohužel v celku se dost ztrácely, gaucha omáčka taky hrála spíš druhý housle. Smaženou cibulku si ani nevybavím a o salátu budu taktně mlčet.

Ale samotná kombinace Raclette a kyselých prvků s velkým množstvím omáčky je pro McDonald’s natolik exotická, že opravdu konečně ochutnáte něco novýho. Podobnej burger by rozhodně nikdo z jejich kmenovýho týmu nepřipravil a už vůbec ne s přihlídnutím k tomu, co za „novinky“ tam jsou poslední dva, tři roky. Za Gourmet Chicken dávám palec nahoru a určitě ho můžu doporučit všem, kteří rádi kyselo a který nerozhodí nevzhledný ptačí bobek na papíru.

Hovězí variantu, Gourmet Beef, jsem si taky nemohl nechat ujít. Byl taky fajn, bohužel tady tenhle burger tak trochu srazilo dolů samotný maso.

McDonald’s poslední roky využívá jejich prémiový vysoký hovězí a já si na něj prostě ne a ne zvyknout. S láskou vzpomínám na doby, kdy promo burgery mívaly dvě menší a ve výsledku šťavnatější kousky masa. Současný tlustý maso nehorázně trpí mražákovým syndromem a jestli to Přemek má rád fresh a šťavnatý, tak z tohodle masa prostě nemůže být odvařenej i kdyby mu na hlavu namotali sebevíc copánků a do ruky vrazili sebevětší kufřík plnej doláčů. Suchost masa a jeho vyložená nešťavnatost je opravdu výjimečná. 

Naštěstí měl Přemek velký slovo a obstojný množství omáček, z nichž jedna má v sobě víc oleje než průměrná americká školní jídelna, dokáže burgeru dodat pocit svěžesti i přes ne zrovna povedený maso. Kluznost je taky v pohodě a Gourmet Beef se dá zbaštit celkem komfortně. Dokonce tak komfortně, že si nevybavím, kdy jsem si naposledy pochutnal na hovězím promu od McDonald’s. Což samozřejmě bude daný i tím, že hovězí proma jsou vzácnější než dobře využitá eurodotace na rozhledny v Maďarsku.

Kromě masa jsou suroviny shodný s Gourmet Chicken. Takže pesto, gaucha omáčka a tak dál. Celkem vtipný ale je, že díky jinýmu masu trochu jinak pracujou i ty ostatní suroviny. Tak třeba kyselá a tentokrát i bylinková chuť pesta mnohem víc vynikla v hovězí variantě oproti variantě kuřecí. Na druhou stranu se zase masu nějak podařilo lehce neutralizovat chuť sýra Raclette, takže typickou nasmrádlou linku jazykem skoro neucítíte. Musíte se hodně soustředit. Papričky a smažená cibulka se v obou variantách ztrácí zhruba stejně.

Obě verze ale mají společný jmenovatel a tím je kyselost. Všudypřítomná kyselost od okurek a od pesta je výrazná neuniknete ji. Kuřecí verze je o chlup víc sýrová a smradlavá a hovězí varianta je zase o něco málo víc kyselá. Obecně jsou ale obě verze povedený a jde vidět, že suroviny kombinoval někdo, kdo má něco nakombinovanýho. Samozřejmě pořád se tady bavíme o fast foodu, kde se kouzlí s polotovarama, takže o moc lepší už to nebude. Snad jen kdyby McDonald’s opravdu nějak dokázalo i z mraženýho masa vykřesat nějakou tu šťávu.

Cena je tak trochu extrémní. Raclette ani Přemek nejsou zadarmo, takže se při placení trochu zapotíte. Samotný Gourmet Beef/Chicken stojí 169 korun. McMenu pak stojí 235 korun. Tyhle burgery si ale svoji cenu dokážou obhájit, protože něco podobnýho u McDonald’s asi celkem dlouho zase nezažijeme. Takže tentokrát se vyplatí sáhnout do kapsy trochu hlouběji a trochu okyselit organizmus. Mě o malilinko víc sedla kuřecí varianta, ale na hovězí jsem si taky pochutnal. Takže doporučuju si vybrat tu, na který maso máte zrovna chuť.

Taky doporučuju vybrat McMenu, protože potom si můžete bez příplatku nahradit klasický hranolky novýma McShaker Fries Vinegar. Třepací hranolky už tu byly během sýrové sezóny. Tentokrát v tom má prsty Přemek, takže je to zase kyselý. V podstatě jde o hranolky se sušeným octem. Podobně jak to baští třeba Britové ke svojí smažené rybě a pintě vyprchanýho pivka. Pěkně nakyselo.

A já si je oblíbil. Zase se ale nesmíte bát až přehnané kyselosti. V kombinaci s kyselým burgrem hrozí, že na vás přijde kyselo jak na starou dobrou Babičku. Ale kdo se bojí, nesmí do lesa. Jen pozor na trik s váhou. McShaker Fries jsou váhou hranolky střední, takže se najíte o chlup míň za stejně peněz. Taky si vemte extra ubrousek, protože vám budou tak trochu smrdět ruce. Přemek to nejen rád kyselý, ale zjevně i lehce smradlavý.

Co se ovšem vůbec nepovedlo jsou nový Tyčinky Emmental & Jalapenos. K menu za 55 korun dostanete tři prťavý (na fotce jsou s malou omáčkou) tyčinky, ve kterých musíte hledat Jalapeno pomalu pomocí spektroskopie a pokud trochu zchládnou, sýrová hmota se mění v hrudky čehosi, jen ne sýra.

Kdyby těch tyčinek bylo pět, řeknu asi OK. Ale takhle jde pomalu o podvod a krádež vašich tvrdě vydělaných peněz nebo tvrdě vybrečenýho kapesnýho. Prostě lapsus. Tyčinky nebrat.

Celkově ale tohle promo hodnotím kladně. Na Gourmet Chicken a Gourmet Beef si pochutnáte, pokud máte rádi kyselý a lehce smradlavý sýry a kyselý McShaker Fries taky neurazí. Tyčinky vás urazí, ale těm se můžete snadno vyhnout. Přemek úspěšně dokázal rozhýbat stojatý vody McDonaldovské nabídky a my z toho můžeme jen těžit. Alespoň na tu chvilku, než se zase všechno vrátí do svých nudných kolejí a my si připlatíme ještě o chlup víc za extra slaninu nebo rajče nebo něco podobnýho…

Všichni se na to těšíte a konečně je to tady! Jeden z největších kulinářů, kterej kdy působil po českých restauracích, spojil síly se známým fast foodovým řetězcem a přinesl nám tolik žádaný novinky do všedních fast foodových vod. Je to tak. Sám slavný Jesus Manuel Comino Ramiro připravil pro Bageterii Boulevard katalánský Chef Menu a my máme možnost konečně ochutnat, jak si pořádnej junk food představujou profesionální kuchaři! Tak jdeme na to.

Vybral jsem si Pepito Espanol. Jemně kořeněné vepřové plátky, sýr Iberico, grilovaná slanina, nakládaný pečený papriky, česnekový aioli a rukola. Tolik k popisku na internetu. Bagetu jsem si nechal naložit do rustikálního pečiva. Nejen kvůli tomu, že to tak mají na promo obrázku, ale prostě jsem měl chuť na někoho vyštěknout slovo rustikální. Rustikální! Perfektně libozvučný slovo.

Na první pohled nebyla bageta nikterak zajímavá. Trochu jako po menším bombovým atentátu uvnitř sáčku. Dal jsem si trochu snahy a lžičkou od polívky nacpal vnitřnosti zpátky, aby to trochu vypadalo. Ale chápu to. Měli tam docela frmol a jakmile se chudiny v kuchyni zpozdí, hnedka máte body na kartu a slevu na další bagetu. Možná by to chtělo lehce zvednout časový limit. Já radši krásně nabitou bagetu co nějak vypadá, než pár drobných za půl roku. Ale co se samotnýho množství obsahu týče, ten byl naprosto v pohodě.

Vepřový masíčko bylo paličkou namlácený na tenký plátky, okořeněný podle mě nějakým kari nebo kurkumou a bylinkama. Chuťově naprosto v pohodě a propečený akorát. Nejspíš karé a připravený na jedničku. Bylo ho tam dost na to, aby se člověk najedl. Sýr Iberico byl krásně máslovej a dostal se do jakýhosi polorozteklýho stavu díky zapečení. Super sýr, u kterýho se člověk prostě musí zamyslet, co jsme oproti Italům a Španělům udělali špatně, že je u nás nejprodávanější sýr plastovej šourkajdam. Iberica by mohlo být v bagetě klidně mnohem víc. Bylo ho tam dost, ale já prostě rád tyhlety středomořský sýry.

Opečená slanina byla super. Občas se prosadila víc jak samotný maso. Množství akorát. Pečený papriky byly takový ty bílý bez nějaké výraznější chutě. Ale jako jakási výplň bagety byly výborný. Rukola se hodně ztrácela. Co se neztrácelo, naopak toho byla plná bageta a každý sousto, byla česneková aioli. Jen si nejsem úplně jistej, jestli bych to nazýval aioli a už vůbec ne s přívlastkem česneková. Chutnalo to jako lepší majonéza říznutá lehce paprikou. Česnek sem tam nějak neobjevil. Taky barva byla spíš do červena než do žluta. Každopádně množství bylo na jedničku a bageta tak rozhodně nebyla suchá, což oceňuju všema deseti.

Takže Pepito Espanol se nese v duchu kari vepřovýho se slaninou, spoustou majonézy a trochou chuti máslovýho sýra. Občas rukola a samotná chuť rustikální bagety. Za mě super. Dostanete přesně to, co čekáte. Jen tu omáčku bych osobně víc dochutil, když už tam hrála skoro první housle. Ale jako bageta dobrý. Suroviny spolu dávají smyl, není to přeplácaný a najíte se. Znovu si to nejspíš nedáte, ale pokud chcete lehčí oběd, chybu neuděláte.

Cena Pepita Espanol v rustikální verzi je 161 korun samostatně. Cena je to za bagetu vysoká, ale pokud se poohlídnete po okolí, moc levějších možností dnes nenajdete. K bagetě si můžete dát novou polívku La Bomba. Malá stojí 59 korun.

Polívka byla fajn. Takovej lepší vytuněnej a lehce pikantní bramborovo-mrkvovej krém s divným slaninovým gumovým chipsem (chorizo) dole. Docela bodla, ale cena je taky vyšší než by mohla být. Každopádně pokud vás podobný polívky rajcujou a nevadí vám pikantní chutě, určitě ji zkuste.

McDonald’s představil svoje nový promo. McChicken buď s okurkou nebo s rajčetem. A já se rozhodl přinýst vám na něj tak kvalitní a propracovanou recenzi, jak kvalitní a propracovaný je tohle nový promo. Tak tady je.

McChicken Okurka chutná jako McChicken. Jedno kousnutí chutná jako McChicken s okurkou.

Cena 109 samostatně, 175 v McMenu.

Nedoporučuju.