Rubrika: Uncategorized

Lady Brie, Burger King

King’s Collection
Pokloňte se. Přichází Dáma Plísňový Francouzský Sýr. Vážená paní od Krále Studená Omáčka z Petrželky a od Krále Destilát z Obilovin Venkovního Grilování. Burger King nám dělá radost a raz za čas nám přinese urozený burger, který stojí za to ochutnat. A zatímco dva roky zpátky byl za cenu tak přemrštěnou, že se člověku chtělo doslova plakat, tak letos je to vlastně jedno, protože člověk pláče u placení ve všech fast foodech. Takže kapesníčky do kapsy a jdeme se podívat urozené paní pod klobouk.

Lady Brie obsahuje 150 gramů hovězího masa, nakládanou cibuli (i když vám web bude lhát něco o karamelizované), rukolu, sýr Brie a hořčicovo-bylinkovou omáčku. To je celkem slušná kombinace. Není přeplácaná, ale pokud máte nějakou echt top surovinu, tak se musíte držet zkrátka, ať si ji nepřebijete.

Po rozbalení na mě vykouknul středně velkej burger s už rozpadlou houskou. Prasklina staré paní. Prezentace na jedničku asi nebude. Po zakousnutí už se mi názor na paní začal otáčet tím správným směrem. Maso, ač upečený do šeda, bylo krásně šťavnatý. Na profi burgrárny samozřejmě nemá, ale dlouho jsem neměl ve fast foodu takhle šťavnatý maso. Normálně si ho člověk mohl sem tam i vychutnávat a nepřemýšlet jen o tom, proč baští podrážky, jako je tomu u „prémiových“ sendvičů u konkurence. Pokud bych masu v Lady Brie měl něco vyčíst, tak bych možná přidal o něco málo víc soli.

Samotná houska byla lehce nadprůměrná. Ač nahoře naprasklá, tak se nerozpadla a poctivě držela celou dobu jedení. Byla o něco sušší, než bych rád, a i díky tomu do sebe nasála hodně vláhy z omáčky. Ale chuťově naprosto v pohodě. Na Burger King OK, v profi burgrárně samozřejmě nepoužitelná. Housky konkurence umí o chlup lepší. Ale i tam to šlo s kvalitou dolů.

Hodně fajnovou surovinu v burgeru tvoří nakládaná cibule. Web mluví o karamelizované cibuli, ale to si někdo někde něco špatně vyložil. Červená cibule rozhodně není karamelizovaná. Naopak je krásně naložená v octu a perfektně kyselkavá. Podobnou nebo dokonce stejnou použivá KFC do svých Mac&Cheese sendvičů a do Lady Brie se hodí dokonale. Kyselkavá chuť totiž hrozně dobře sedne k tučné chuti sýra. A není to taková ta prvoplánová kyselost nakládaných okurek, ale jedná se o jemnou a rafinovanou kyselkavost. Tahle cibule mi hodně sedla. Natolik, že se o něco podobnýho pokusím i doma.

A už sem nakousnul i sýr. Brie v podání Burger Kingu chutná jako náš starý dobrý Hermelín a troufnu si tvrdit, že při slepým testu by ho poznali jen opravdový milovníci plísní všeho druhu. Kdykoliv vidím ve fast foodu nějakej sendvič s rádoby exkluzivním sýrem, tak si vzpomenu na Francouzský týdny McDonald’s z roku 2013, kde se vystřídalo spousta různých více či méně smrdutých plátků sýra. Burger King šel tou víc lidovou cestou a zvolil Brie, kterej nikoho ze židle nezvedne, ale dokáže se perfektně prosadit a přesto nechá prostor ostatním surovinám. A množstevně ho bylo přesně akorát tolik, kolik je potřeba. Byl všude a přesto to nebylo jen o něm.

K omáčce se toho dá taky napsat spousta. Byla řídká, takže se její vláha vpila z velké části do housky, ale přesto svoji chuť zanechala. Na webu se píše o hořčicovo-bylinkové omáčce. Slovo bylinkové by mohli klidně vystřihnout, protože chuť bylinek byste tam hledali hůř než IQ bod v krajským zasedání SPD. Hořčicovou chuť tam ale najdete. A zase nejde o obyčejnou kyselost, ale spíš o kombinaci dijonské a francouzské hrubozrnné hořčice. No a napadlo by někoho míchat hořčici a Brie? Mě teda ne. A voilà, ona je to pecka.

Do vší té rafinované kyselosti z cibulky a omáčky kombinované s tučným a chuťově hutným sýrem si ještě přidejte hořkou rukolu a máte z toho opravdu exkluzivní kombinaci. Kombinaci, kterou Burger King buď někde odkoukal nebo pro ně začal pracovat někdo, kdo má jazyk a chuťový pohárky na správným místě a dokáže vytvořit něco, co si člověk může opravdu vychutnat. Jasně, pořád se tady bavíme o fast foodu. Takže maso není kdejaká hitparáda a za housku by se měli trochu stydět, ale ten zbytek surovin a jejich kombinace dělá z Lady Brie opravdovou dámu, kterou by měli okusit všichni milovníci neobvyklých chutí ve fast foodu. Podobnou paletu chutí bych čekal spíš v profi burgrárně než ve fast foodu. Příjemný překvapení a palec nahoru pro Burger King. Doba pořádných novinek ještě není definitivně u konce a Lady Brie je toho krásným důkazem.
A cena? Samozřejmě se tady bavíme o exkluzivním burgeru z nejdražšího fast foodu rozlezlýho mimo Prahu, takže při placení si musíte dát do pusy roubík a zavázat si oči. Za samotnej burger dáte 209 korun, za menu pak 289 korun. A kdybyste to menu náhodou chtěli s bramborovýma mřížkama, tak si nachystejte dokonce 309 korun. To už je… je to hodně. Asi není jiných slov. Samozřejmě jsem mřížky oželil a post mix s nejhoršíma hranolkama za 80 korun taky. Za 209 korun jsem si dal menší oběd s naprasklou houskou. Ale i tak jsem si pochutnal a stálo to za to. Brie v kombinaci s kyselkavou omáčkou a cibulkou je fajn. Doporučit tenhle sendvič můžu s klidným svědomím. Jenom pozor, ať vám pak zbydou peníze i na jiný pochutiny, třeba rohlíky…

Tvarůžková pomazánka

Zabodovali jste s Loštickým lečem, chystáte se na další domácí rande a pořád vám úporně smrdí nohy? Nebojte se ničeho, další recept, kterej veškerý smrad přebije libou tvarůžkovou vůni je tady. Zase je ze zdroje kategorie „zadarmo“. A sice z webu Koření od Antonína. Dost jsem si upravil poměr surovin a i občas něco přidal, takže se recept už jmenuje jinak. Odkaz na originální recept sem dávám, protože něco ukrást je jedna věc, ale ještě se do očí vysmívat okradenýmu, to je teprv kumšt. Jdeme na to.
Suroviny:
70 g másla
160 g žervé
1 dcl piva
3/4 kapie
1 cibule
1 lžička drcenýho kmína
trochu koření na sýry (třeba grilovaný sýr nebo to od Antonína)
200 g tvarůžků
pár nachos nebo chipsů, co máte po ruce
sůl, pepř
Tvorba je relativně komplikovaná. Vemte si mixér nebo kutr. Dejte do něj máslo, žervé, trochu soli, decku piva a trochu vyšlehejte. Pivo bude pěnit, bacha na to. 
Přidejte nakrájený tvarůžky, lžičku drcenýho kmínu, koření na sýry, nakrájenou cibuli a kapii. Zase mixujte, až je z toho taková divná, až nečekaně řídká hmota. 
Na zhuštění přidejte nějaký ty nachos nebo brambůrky, co zrovna baštíte při dopíjení zbylých 4 deci piva. Zase pomixujte. Hmota bude taková lehce hrudkovitá a pořád tekutější, než byste rádi. Ale to nevadí. Pomazánku dochuťe solí a pepřem a šoupněte do ledničky. Za pár hodin krásně zhoustne a bude z toho jedna z nejlepších tvarůžkových pomazánek, co jste kdy ochutnali. Opravdu. Na opečené bagetě je famózní. Na topince bude taky super. Hlavně si k ní nezapomeňte otevřít krásně vychlazený ležáček. Ideální recept na mokrej a smradlavej únor.

Loštické lečo

Smrdí vám nohy a přesto chcete domů pozvat slečnu na rande? Udělejte loštické lečo! Smrdět vám bude celej byt. Třeba zabodujete a ještě se dobře najíte. Tenhle recept jsem našel v letáčku, kterej zadarmo rozdávají v tvarůžkových prodejnách. Asi jste si všimli, že vařím zásadně z deset a více let starých kuchařek za dvacetikorunu nebo z časopisů, který jsou zadarmo. Šetřit se musí, žejo. No a tohle lečo mi tak chutnalo, že si ho chci uložit na blog pro budoucí generace a pro lidi z Čech, kteří ten luxus v podobě oficiálních tvarůžkových prodejen nemají.
Suroviny:
250g rajčat
250g paprik
200g Olomouckých tvarůžků
2 vejce
1 cibule
olej
sůl
pepř
pažitka
Velkou cibuli oloupejte a nakrájejte najemno. Dejte smažit na oleji. Jakmile zezlátne, přihoďte na kostičky nakrájený papriky. Chvilku prosmažte. Pak přihoďte na kostičky nakrájený rajčata. Trochu osolte, dost opepřete a nechte dusit. Jakmile je paprika měkká, přidejte na kostičky nakrájený tvarůžky. Až povolí, přidejte dvě rozkvedlaný vejca a míchejte, dokud se všechno krásně nespojí. Podávat můžete s pažitkou nebo jen tak. Je to fakt super a pro milovníky tvarůžků naprostá bomba. S pivem to chutná samozřejmě ještě o třídu líp!

Halinina haše

TATABAZAR 
Kdo jiný? Kdo jiný než největší žena české gastronomie by se měla připojit do našeho špičkového gastroklubu? Kdo jiný než samotná Halina Pawlowská?! Pokud sledujete můj Instagram, tak už to víte. Letos to nebude jen o klobásách pana Babici a Sapíka, ale budeme vařit i s Halinou. Rubriku Tatabazar tak čeká renesance inteligentního humoru. Bonmoty, rýmy, říkanky, říkadla atd. Žádná žumpa typu TMBK, kterej si splete slovo koláče s kolážema a pak si tím vydělává. To u mě najdete pořádný koláče. Nebo dorty. Halina ráda dorty. Ale začněme něčím o chlup jednodušším. Masem.
Znáte to. Jako každej pořádnej chlap ráno vstanete, oholíte se břitvou od Wilkinson Sword, žádný přiteplený Gillete, a jdete rozehřát troubu. Do té šoupnete několik kilo dobře naloženýho vepřovýho bůčku a pak si jdete hledět svýho. Otevřít pivo, vypít lahev tuzemáku, křičet na lidi honící kulatej balón, střílet holuby, mávat pravačkou na náměstí, leštit kapotu auta nebo tak. Prostě normální chlapský věci. No a jakmile přijdete domů nebo zlehka vystřízlivíte, máte hotovej bůček. Nakrmíte celou rodinu a stejně vám prostě vždycky zbyde maso. Co s ním? Halině samozřejmě nikdy od oběda nezbylo, ale v knížce Až se mě dcera zeptá popisuje situaci, kdy podobnej problém měla její dcera. A Halina? Dala ji recept na Halininu haši. No a mě taky zbylo pečený maso. Takže jdeme na to.

Suroviny:
0,5 kg pečenýho vepřovýho masa (tučnější)
3 rohlíky
2,5 dl vývaru
majoránka
česnek
sůl
pepř
Maso rozkutrujte na kaši. To se dá udělat takovým tím mixérem na smoothies nebo ponorným mixérem. Nejlíp, pokud k tomu máte přímo kutrovou násadu. Rozmixovaný maso dejte do mísy, přidejte nakrájený rohlíky rozmočený ve vývaru, majoránku, pepř, trochu soli a 5 stroužků česneku. Promíchejte. Směs naplácejte do olejem vymazané formy (já použil formu na biskupský chlebíček) a dejte zapíct do trouby. Pečte nějakých 30 minut na 180 stupňů nebo tak, až vám to zezlátne. Během pečení se můžete radovat, že kvůli vám nejen že umřelo prase, ale ještě jste ho upekli, dvakrát! Hegemonie nad přírodou! Páni tvorstva! Ano. Je to dobrá haše. Nejlepší je trochu překvapivě s křenem.

Dobrou chuť! Je to fakt dobrý. Halina se v jídle vyzná. To se pozná.

Snídaňová brioška, KFC

Poslouchali jste novoroční projev našeho pana prezidenta? Ne? Já taky ne. Hm, tož z čeho si budeme dělat letos srandu. Z filozofů chvilku ne. Halina začala hubnout… Tak letošní první recenze se halt bude muset obejít bez vtipnýho úvodníku. Hned ráno po svátkách jsem vyrazil do ulic a nemohl jsem minout pobočku KFCčka v centru Ostravy. Ač jsem nějak extrémně hlady netrpěl, nešlo to jinak. Nejsem příznivec bramborovýho salátu, takže po nějaké šesté porci to prostě chtělo změnu. A KFC byla jasná volba.

A když už tam člověk je, proč nevyzkoušet něco novýho. Tohle je Snídaňová brioška. Název jak z básničky od Máchy, ale ve skutečnosti jde o smažený kuře s vajíčkem, sýrem a majonézou. Plus nějaký to lupení na přilákání samic nesmí chybět, tentokrát jde o rukolu.

Složení je jednoduchý a vyloženě snídaňový. Chuť pak taky není nikterak komplikovaná. Ucítíte lehce pikantní kuře, který ale dostalo zespod bombu od majonézy a ze shora se na něj nalepil sýr. Takže takový to perfektní křupnutí smaženýho obalu se nekoná. Chuť ale naštěstí zůstává a nepřebíjí ji žádná ze surovin.

Kromě kuřete ucítíte už jen majonézu a vajíčko. Majonézy tam bylo dost. Na jedné straně až moc, druhá trochu sušší, ale celkově si asi není na co stěžovat. Sendvič má tu správnou kluznost a i po ránu do vás zapadne jak půlka prasete do Sapíkovýho divotvornýho hrnce.

Vajíčko bylo ve formě klasickýho volskýho oka. Bylo přes celou housku, takže to bylo fajn. Žloutek byl vychýlenej hodně do strany, ale to se u volskýho oka stává, to nemůžu nikomu vyčítat. Žloutek nebyl vysušenej, ani tekutej. Tak nějak mezi, jak asi očekáváte od fast foodu. Vajíčku nebylo moc co vytknout. Snad jen trochu víc soli a pepře by mu neuškodilo. Pak bych možná popřemýšlel nad rozložením sendviče. Kluzký volský oko má tendenci klouzat po majonéze a musíte si ho celkem často štelovat společně s kuřetem, ať se vám to nerozjede kamsi na sousední tácek. Po celou dobu jedení jsem si nemohl nevšimnout sníženej komfort ovladatelnosti snídaně ve srovnání třeba s avokádovým toastem.

Rukola vás bude spíš otravovat mezi zubama, než aby jste ji cítili v puse. Sýr vám přilepí kuře k horní housce. To je celá jeho práce. Chuťově se taky moc neprosadí. Celkovou chuť tak opravdu tvoří hlavně kuře s vajíčkem a majonézou. Ale to tak nějak očekáváte, pokud se na Snídaňovou briošku podíváte na obrázku a pokud si ji objednáte. Takže to beru jako plus.

Furt jsem se ale nemohl zbavit dojmu diskomfortu kvůli tomu, jak všude všechno jezdilo. Vajíčka, kuře a majonézu mám rád, ale od fast foodu bych čekal něco kapku rafinovanějšího. Snídaňová brioška si určitě svoje příznivce najde, já bych za sebe ale příště volil avokádovej toast, kde dostanete vyladěnější, zdravější, barevnější, o chlup chutnější a ještě k tomu levnější snídani. Snídaňová brioška stojí samostatně 65 korun. V menu s pitím a rösti pak 105 korun českých. Mimochodem rösti jsem dostal přímo z friťáku a moc jsem si je užil. Krásně křupavý a dokonale dochucený. Klidně bych si je objednal i na oběd místo hranolků. Určitě si za ně těch pár korun ke snídani připlaťte. A to je tak všechno.

Sir Bacon Beef Pocket Wrap, Burger King

Sir Bacon ><
Četli jste recenzi na Sir Bacon Chicken Wrap? Četli? Nečetli? Pokud nečetli, tak si ji přečtěte, sdílejte, dejte lajk, follow a kupte si merch. A pokud četli, dali jste lajk, sdíleli, koupili si merch a dali follow, tak vám musí být jasný, že se dočkáte i recenze na hovězí variantu. Takže přečtěte si i tuhle recenzi na Sir Bacon Beef Pocket Wrap, sdílejte ji, dejte lajk, follow a nezapomeňte si koupit merch.

Kuřecí varianta byla super. Cibulový kroužky, čedar, vypečená slaninka, chilli cheese omáčka a k tomu maso. U hovězí varianty mi bylo od začátku jasný, že nebude tak natřískaná, protože váhou i objemem je ta hovězí placka jinde. Přesto jsem byl příjemně překvapenej. Hovězí maso bylo ve většině wrapu. I v temných bočních zákoutích, kam byste se ani s nožem normálně nevydali.

U kuřecí verze šly cítit všechny suroviny. Ač některý tak trochu tlumeně díky strouhance z masa. Strouhanka má chuťově tlumící a neutralizující vlastnost. Prostě má ve zvyku požírat svoje sousedy. Nenápadně, plíživě, ale přece. Hovězí Sir Bacon Wrap tímhle neduhem netrpí, takže všechny suroviny ucítíte na plný kule. Včetně třeba cibulových kroužků. Těch jsem tam měl většinou dvojitou vrstvu a do sendviče přidávaly opravdu exkluzivní chuťovou vložku.

Kapitolou samou pro sebe je titulní slanina. Hovězí Wrap Pan Slanina má v sobě slaniny požehnaně. A jakože ne tak vtipně požehnaně. Prostě žně slaniny. Požehnané žně slaniny. Požěhnažně slaniny. Hodně. Tak moc, až bych řekl, že to bylo akorát. A pokud v jedné větě použiju slovo akorát a současně slovo slanina, tak vám musí být jasný, že se tou množstevní vahou slaniny minimálně prohnula dřevěná deska od stolu a Halina někde v povzdáli souhlasně přikývla. Prostě akorát slaniny.

Snad bych jen vytknul, že tentokrát nebyla propečená na level limity blížící maximu propečení zprava, ale tentokrát se ta limita blížila zleva. Matematicky téměř nerozeznatelný rozdíl, ale byl tam. Ač i tentokrát byla božská. Dokonalá. Slanina všech slanin. Panství radostí a vstřícných slaninových požitků. Sir Bacon v celé své kráse.

Cítit šel dokonce i plátek sýra. Samozřejmě ne tak dokonale jako jemně pikantní Chilli Cheese omáčka. S chutí umělou jako deset z deseti dekoltů na OnlyFans. Zhruba stejně tak pikantní. Tak pikantní, aby to zvládnul každej a nikoho to neurazilo. Maximálně fanoušky hardcore. Hardcore pikantních jídel. Omáčky mohlo být o malilinkej chlup víc. Ne, že by byl Sir Bacon Beef Pocket Wrap suchej, ale když ta omáčka kype všade po stole, tak to mám prostě raději.

Celkově musím tenhle ten počin ohodnotit kladně. Víc než kladně. Cítit šlo všechno, co ve wrapu bylo. A všechno bylo super. Maso, slanina, sýr, omáčka, kroužky. A zelenina? HAHAHA. Prostě super junk food tak, jak to Satan zamýšlel při tvorbě mozkových závislostí na tuku a soli. Od začátku do konce vás bude provázet chuť masa, smažených cibulových kroužků, slaniny a pikantní sýrové omáčky. Jestli byl lepší než kuřecí varianta? Tak nastejno. Záleží, na co máte větší chuť. U hovězí varianty byly líp cítit suroviny, ale kuřecí varianta zase víc dodala ten junk food efekt. Doporučuju obojí.

Cena samostatně je 179 korun. Z nějakýho důvodu o dvacku víc než varianta kuřecí. Je to dost. Ale žijeme jen jednou a pokud budeme jíst tyhlety věci, tak celkem krátce, takže hurá do toho. Ať vaše úspory neprožere inflace nebo kdejaký budoucí měnový reformy. Pěkně si to prožereme sami a Sir Bacon Wrapy jsou k tomu perfektní příležitost.

Brambory z Montevidea

TATABAZAR 
Na Instagramu je to nuda. Samý starý vtipy, videa lidí padajících do vody nebo na led, zrychlený a zmatený recepty, který si stejně nikdo nikdy neuvaří, zmalovaný pozérky inzerující pleťový séra, který by si nikdy sami na ksicht nenapatlali, rodiny z děckama dělající divný synchronizovaný tance před kamerou, videa a fotky vašich bezdětných kolegů z exotických krajin, kam vy už se nikdy nepodíváte, všudypřítomný Leoš Mareš a nesmíme zapomenout ani na čtyři pytle plný reklam, hlavně na čínský eshopy prodávající pěkný šunty. Přesto tam všichni tráví svůj volnej čas místo toho, aby se kvalitně samo vzdělávali. Třeba na mým blogu s exkluzivní rubrikou Tatabazar, jejíž podoba s Mimibazarem a sdílenou kvalitou receptur je čistě náhodná.
Samozřejmě i já jsem na Instagramu. To aby mi neunikla žádná novinka od Haliny nebo Babici. Třeba jeden z posledních Babicových příspěvků, ve kterým zrovna on propaguje nealko pivo, je naprosto famózní. Chodící personifikace oxymóronu. A protože se i já snažím zachránit celé generace lidí ztrácejících se v digitálním oceánu, vytvořil jsem exkluzivní šifru, kterou rozluští jen ty nejostřejší tužky v penále a která je vytáhne z Instagramu zpátky do bezpečných vod internetových blogů. Zkuste si to sami. V šifře najdete název receptu.

Ano, jedná se o Brambory z Montevidea. Jedna z nejexkluzivnějších mistrových receptur. Už jen jak o tom receptu vypráví v dílu Babicových dobrot (s01e25), ve kterým se o tento skvost s plebsem podělil:
„Toto jídlo sem nazval Brambory z Montevidea, protože jsem nedávno byl v Uruguayi. Objednal jsem si, samozřejmě jste v cizí zemi, tak nevíte přesně, co dostanete. Dostal jsem todleto. Zhruba. Tak sem si tak to v tom pošťoural. A myslím si, že jsem to nějak dal dohromady. Samozřejmě není to úplně tak přesný, ale tak mi to chutnalo, že jsem si řekl, že vás to naučím. A že vám to ukážu.“

No úplně to pak chcete zkusit. A já chtěl. Moc. A musím se pochválit. Asi nikdy se mi nepodařilo uvařit něco, co pak vypadalo jako originál na obrázku z kuchařky. A tady se mi to povedlo na sto procent. Posuďte sami. První obrázek je z webu Babicových dobrot a dole je můj výtvor.

Skvosty. Poměr surovin jsem upravil tak, aby z toho byly čtyři porce.

Suroviny:

400 gramů mletýho hovězího
6 velkých brambor
půlka papričky Habanero
1 zelená paprika
2 velký cibule
4 plátky šunky
4 malý nebo jeden gigantický žampión
3 stroužky česneku
6 lžic strouhanýho ementálu
1 vajíčko
olivový olej
sůl
drcený kmín
koriandr (Babica měl petržel, já měl zrovna koriandr)
Brambory oloupejte a nastrouhejte nahrubo. Na olivovým oleji je opíkejte do křupava, občas promíchněte.
Na druhé pánvi na oleji opečte nakrájenou cibuli, papriku, chilli papričku, česnek, šunku, žampiony a dejte bokem. Na tu samou pánev dejte zase trochu oleje, hoďte na ni maso, opíkejte. Maso osolte, přihoďte zelenino-šunkovou směs.
Opečený brambory na první pánvi okmínujte, osolte a přihoďte k masu a zelenině na druhou pánev. Přidejte nastrouhanej sýr. Vyberte nějakej aromatickej, ať je pěkně cítit. Pak přidejte vajíčko a promíchejte. Babica dával jen žloutek, ale co pak s bílkem žejo. Já dal celý a bylo to fajn. Míchejte až se sýr rozpustí. Přimíchejte petrželku, koriandr nebo něco zelenýho, co máte po ruce. A můžete podávat.
A teď se podržte. Tohle je, beze srandy, opravdu super recept a chuťově to všechno jde k sobě. Nápad s opečenýma a nahrubo strouhanýma bramborama hozeným k masu a zelenině je opravdu fajn. Dokonce si to pochvalovala i moje manželka. Ta manželka, která by už dávno podpálila moji knihovnu s kuchařkama, nebýt Bible na horní poličce. A pochvalovala si to i ohřívaný druhej den. To se u jídla od Babici ještě nestalo. Takže Brambory z Montevidea můžu doporučit opravdu všem a tentokrát nenakrmíte jen záchod, ale i sebe. A to se vyplatí!

Smoky BBQ Wings, KFC

Limitovaná nabídka
Po limitu. Do včerejška jste si mohli dát Smoky BBQ Wings? Dali jste si? Ne? Hah! Já ano.

Nejspíš se od KFC jedná o jakousi sondu, jak moc jsme ochotni si připlatit za každou hovadinu. S papírovou taškou to zjevně vyšlo, tak je třeba ždímat hadr, dokud je pěkně vlhkej. Ale jak jde o fast food, tak jsem pro každou špatnost a všem muselo být jasný, že tohle si ujít nenechám. Hot Wings jsou dokonalý samy o sobě a jakákoliv jejich variace je vítaná. I když jde jen o hloupý pocákání omáčkou.

Omáčku si k Hot Wings můžete samozřejmě přikoupit i normálně. Ale dostanete ji trochu a v dost nepraktickým kelímku, kdy si tam to křidýlko pořádně nenamočíte. Takže k Hot Wings si většina lidí asi omáčku u KFC jen tak neobjednává. Já párkrát zkusil česnekovou a celkem k pikantnímu kuřeti sedla, ale samotná chuť křidýlek bohatě stačí.
Smoky BBQ Wings se to snaží změnit a KFC vám na křídla nakydá větší množství jejich BBQ omáčky a pak je posype sezamovým semenem. Na první pohled je jasná jedna věc. Tohle se bez ubrousků neobejde. Takže pokud KFC přijde s podobným nápadem i v budoucnu, nezapomeňte si vzít extra ubrousky u pultíku. KFC dává standartně už jen jeden ubrousek a to vám tady stačit nebude.

Věc číslo dvě. BBQ omáčka se k pikantnímu kuřeti moc nehodí. BBQ omáčka od KFC je dobrá. Je chuťově silná, kouřová až běda, krásně nakyslá s velkým sladkým ocasem. Asi tak nějak má BBQ chutnat. Bohužel chuťově totálně přebije jemnou a pikantně kořeněnou chuť křidýlek a to je prostě škoda. K tomu lehce rozmočí křupavej obal, takže z části přijdete i o parádní křupavej zážitek. Sezamový semeno neucítíte vůbec. To nemá šanci.

A to je tak všechno. Hot Wings pokydaný omáčkou byly fajn, ale bez omáčky jsou o chlup lepší. A to hlavní, o velkej chlupatej chlup chlupaté chlupatice levnější. Pět Smoky BBQ Wings mně vyšlo na 139 korun. V menu koupit nešly, takže jste si samozřejmě museli něco přikoupit, aby jste se vůbec najedli. Pět klasických Hot Wings stojí 90 korun… Má pár kydanců omáčky a lehký posyp sezamem hodnotu 49 korun? Odpovězte si sami.
Nápad cením, odvahu inovovat dokonalost taky, ale ta přímočarost vidiny jednoduchýho zisku mě snad až trochu urazila. Příště by to chtělo za tyhle peníze alespoň menu. Pak by to šlo. Takhle jste o nic nepřišli a pokud příští limitka bude podobná, tak ani nepřijdete.

Sir Bacon Chicken Pocket Wrap, Burger King

Sir Bacon ><
Vážený pan slanina! Nebo pan Slanina? Nebo snad paní Slaninová? Vůbec. Když se řekne slanina, tak si představím jediný. Epic Meal Time a jejich až chorobnou úchylku ke slanině. A aby ne. Vypečená slanina je nepochybně ten největší důvod, proč se člověk prostě nemůže stát vegetariánem i kdyby po něm házel tofu ten nejsmradlavější dredař. Prostě ta zlatavá barva večerního sluníčka u moře, to křupnutí, tak božská chuť v tuku, to masíčko, vůně samotné matky přírody překapávané v prasátku. Ve Vesmíru je určitě spousta krásných míst, ale pokud tam není slanina, nikdo tam stejně nebude chtít nikdy bydlet. Leda tak hipíci. A Burger King, nám všem milovníkům slaniny, udělal nebetyčnou radost a přinesl akci s názvem Sir Bacon, která mluví sama za sebe.
A protože se snažím jíst zdravě, tak jsem si vybral variantu kuřecí a v tortille. Jen samý vybraný dobroty, který přece nemůžou nikomu ublížit. Sir Bacon Chicken Pocket Wrap obsahuje smažený cibulový kroužky, smažený obalovaný kuřecí maso, spoustu vypečené slaniny, sýr čedar a Chilli Cheese omáčku. Opravdu urozená kombinace.

Burger King umí motat wrapy. McDonald’s se snaží o wrapy už spousty a spousty let a pořád to není nic víc než parodie na tortilly. Burger King začal dělat wrapy relativně nedávno a skoro všechny jsou prostě peckovní. Nešetří na náplni a dostanete tak nabitou pšeničnou placku, že byste s ní mohli vysklít okno. Je to jízda od prvního kousnutí až po to poslední. Tímhle bych chtěl poděkovat ostravské pobočce v Nové Karolině, kde to prostě umí.

A teď jdeme na samotný obsah wrapu. Hned po zakousnutí na mně zaútočila chuť kuřete, chuť cibulovýho kroužku, chuť tortilly a chuť čedaru. Pěkná kombinace a cítit bylo přesně to, co jsem měl v puse. To nelze jinak než pochválit. A pak se to stalo.

V dalších kousnutích se začala přidávat Chilli Cheese omáčka a hlavně opravdu poctivě vypečená slanina a byla to slast. Slastná jízda slastiplných slastí. Krémová, extrémně neumětele umělá lehce pikantní sýrová chuť. Slanina všech slanin. Vypečená jako ranní obláčky na dovolené. Do toho to maso, sýr, cibulový kroužky. Samý smažený dobroty. Mňam. Moje pusa brečí. Pláče štěstím.

Baštit Sira Bacona Chicken Pocket Wrapa je slast. Je to privilegium. Fast food ve své nejčistší niterné podobně. Přežíračka jako prase, chcete-li. Asi to nemá cenu nějak dál víc rozepisovat. Pokud vezmete řízek, naplácáte na něho vynikající Chilli Cheese omáčku, šoupnete k němu spoustu vypečené slaniny a cibulový kroužky, nemůžete udělat chybu ani kdybyste ten den dvakrát šláply do lejna. Sir Bacon Chicken Wrap se povedl. Povedl se tak, že vás prostě zase bude bavit život. Samozřejmě za předpokladu, že nemáte nic proti jedné jednotlivé surovině, protože je ucítíte opravdu všechny.

Tahle jízda vás vyjde minimálně na 159 korun. Já si ho dal s novýma bramborovýma Včkama v menu se sladkokyselou omáčkou a platil jsem 264 korun. To je hodně. Je to opravdu hodně na jídlo ve fast foodu a ať se mě někdo nesnaží přesvědčit, že to není hodně. Ceny základních surovin v obchodech pomalu klesají, energie jsou oproti minulýmu roku skoro na polovině, benzín i nafta letí taky dolů. Ale zlevnění ve fast foodech ne a ne přijít. Halt se dělají fronty i za tyhle ceny, takže nám asi zůstanou.

V případě Sir Bacon Chicken Pocket Wrapu jsem ale rád, že jsem hrábnul hluboko do kapsy, protože opravdu dlouho jsem si takhle nepochutnal ve fast foodu. Hlavně ten pocit, že starej dobrej fast food je zase zpátky a konečně se řetězce nepředhání v tom, kdo zaleze hlouběji veganům kontrolovat klky. Ze srandy jsem projel pár let do minulosti na svým blogu, abych našel, kdy jsem naposledy byl odvařenej z nějakýho jídla v klasickým fast foodovým řetězci. Kromě zjištění, že lahev vodky, kterou používám do rubriky Tatabazar, mám snad čtyři roky, a kromě zjištění, že podle Babici vařím víc, než by průměrná stále živá osoba asi měla, tak naposledy jsem si ve fast foodu na novince opravdu pochutnal v roce 2021 na Wrapper Cheeser. A to už je nějaká doba. Takže palec nahoru pro Burger King a palec nahoru pro Sir Bacon Chicken Pocket Wrap.

Palec nahoru taky za bramborový finger food, s kterým to Burger King taky ještě nevzdal a jako novinku si můžete k menu (za příplatek 10 korun) přihodit bramborový Včka. K nim jsem si přikoupil sladkokyselou omáčku. Včka musím pochválit. Krásně osmažený, křupavý, akorát osolený bramborový pohoštění. K omáčce jako dělaný.

Sladkokyselou omáčku pro Burger King vyrobila německá firma Kühne. Tolik k otázce, kam se poděl Heinz. Omáčky od Kühne můžete ochutnat mimo Burger King i v ČR. Nedávno jsem od nich kupoval pepřovou BBQ omáčku v Globusu a byla super. Jejich sladkokyselá omáčka, vyrobená exkluzivně pro Burger King, je skvělá. O něco kyselejší a přirozenější než ta od McDonald’s. K bramborům se hodila a k takovým nugetám by se hodila asi ještě o chlup víc.
A nemám co víc dodat. Zašel jsem do Burger Kinga, zaplatil dardu peněz, ale odešel s úsměvem na tváři. Už se těším na příště. Jen to bude chtít počkat na další výplatu…

Lečo po babicku

TATABAZAR 
Dlouho to trvalo, ale je to tady. Dlouho jste museli přežít bez vynikajících a prvotřídních receptů z dob od Marie Terezie až po tu největší modernu. Včetně receptů, za který by se nezlobili ani během lístkovýho přídělu po válce. Prostě Tatabazar je zpátky v plné síle. Halt manželka se rozhodla zase rozmnožit a ono pak chvilku trvá, než člověk získá zpátky svůj čas na duchovno a osobní rozvoj. Ač jsem moc nepsal na blog, tak jsem samozřejmě nezahálel a pročítal moji kompletní bibliografii mistrů pana Babici a pana Sapíka. Všechny knížky, všechny recepty, dvakrát tam a zase zpátky. A pak to přišlo. Osvícení. Konečný recept. Tečka za vším. Výsledek všech kombinací. Konec nekonečna. Výcuc všech receptů stáhnutý do dvou surovin. Lečo z plechovky. A vodka. Ano.

Většina receptů od Babici obsahuje zeleninu a nepřeberná spousta z nich obsahuje i alkohol. Proto kombinace surovin konečného receptu je celkem jasná. Plus se s tím nenadřete a koupíte to v každým obchodě. Přesně ty znaky, který mistr zmiňuje nejčastěji. Plus se u toho můžete líznout, což je malý bonus, o kterém se nahlas nemluví, ale ani nemusí. Plus plechovku s lečem určitě doma nebo někde u příbuzných najdete po covidovým předzásobovacím šílenství a pravá ruská vodka pár let teďkom nebude frčet, takže je dobrý se ji urychleně zbavit.
Suroviny:
Jedna archivní, lehce narezlá plechovka leča
Vodka, kvalitní, nejlépe ruská
Příprava receptu není složitá. Otevřete plechovku s lečem. Nalijte panáka vodky. Vypijte panáka vodky. Nalijte panáka vodky. Ohřejte lečo. Stáhnete plamen, ať lečo nevaří. Nalijte panáka vodky do leča, zamíchejte a už nevařte! Ochutnejte. Nalijte si vodku a jděte degustovat.

Brrrr.

Ale tak možná…

Ne fuj.

Je to hnusný. Nešlo to žrát během Covidu ani když člověk ztratil chuť a nejde to žrát ani s vodkou. Ale můžete si to udělat doma!