Rourka plná infarktové radosti. Sýrový těstoviny, smažený kuřecí stripy, slanina, sýr, dvě omáčky. Jako moc nevím, jestli má cenu psát něco dál. Jak může chutnat něco, co je plný smažených, tučných, sýrových, přesolených, pikantních, smažených a tučných a hodně přesolených věcí? Jako nebíčko v papule. Tak.
Autor: kavoni
MAC & CHEESE
Počítač od Applu a sýr. Kombinace, která v malým Cheeseburgeru fungovala až překvapivě dobře. Jak je na tom malej Twister?
iTwist je taková ta menší tortilla, ale upřímně řečeno, s množstvím náplně budete naprosto spokojeni. Se skladbou taky. Těžko uvěřit, že podobnou zvěřinu si můžete koupit s hranolkama za 75 korun. Skoro bych řekl, že je to takzvaně Hezká Cena (Nice Price). A konkurenci s jejich Hezkou Cenou strčí KFC s přehledem do kapsy.
Chuťově je Mac&Cheese iTwist Strips pecka. Dobrý pikantní smažený kuře, dobrá slanina, sýr, dost slušná kombinace BBQ omáčky a sýrové omáčky a k tomu výplň ze sýrových těstovin. Zní to šíleně, ale spolu to funguje. Samozřejmě zase jako svačina. Při nějaké větší porci by se to asi rychle omrzelo. Cítit jde všechno, na co narazíte. Sousta se spoustou slaniny byly vyloženě slastný. Kombo sýra, kuřete a BBQ omáčky taky nikoho urazit nemůže.
iTwist mi přišel i o chlup lepší jak Mac&Cheese Cheeseburger. Přece jen těstoviny se víc hodí do tortilly než do housky. Jen bacha na výběr. KFC nabízí ještě něco, čemu říká Mac&Cheese iTwist Cheezy a ten je bez stripsu. To by mi přišlo jako škoda i za těch pár peněz. Chcete stripsy. Věřte mi.
No a jak jsem byl nadšenej z iTwistu a každý kousnutí byla naprostá paráda. Tak Hot Wings, který jsem si k nim vzal, byly hrozně tragický. A to se mi stalo poprvé. Byly úplně jako by je někdo zapomněl vymáchat v kořenící směsi. Cítit byl jen olej a neslaný maso. Snad to byla jen chyba a neproběhla nějaká hloupá změna receptury. Skoro sem si připadal jak v Popeye’s.
Tak jako tak Mac&Cheese iTwist Strips můžu jedině doporučit. Svačina za pár kaček a s hranolkama za 75 korun je to poměr cena/výkon, kterej tady dlouho nebyl a za pár dní zase dlouho nebude. KFC si zaslouži velkej palec nahoru.
Langoš s tatarkou a kečupem, České Bistro, Ostrava
Každej to zná. Okolo něčeho chodíte měsíce a měsíce. Měsíce přemýšlíte, kdy to konečně přijde. Kdy seberete koule ze země, přiblížíte se a … A pak to buď klapne nebo ne. Mi to neklaplo. Okolo Českýho Bistra v Nové Karolině chodím měsíce. Měsíce tam koukám na langoš samuraj s grilovaným párkem a měsíce přemýšlím, kdy si ho objednám. A když už se rozhoupu, tak paní za pultem vystřelí, že mají jenom klasiku. No zase nic. Samurajo-langošový incel jsem a samurajo-langošový incel zůstanu… Tak jdeme alespoň na tu klasiku.
Ano, i tohle si můžete koupit na oběd v Nové Karolině v Ostravě. Klasický langoš se vším. S trochou štěstí možná i jinačí langoš, ale spíš ne. O tom později. Takže klasika.
A nebudeme chodit okolo horkýho těsta. Tenhle langoš byl… byl naprosto otřesnej. Hrůza a katastrofa. Radši bych jel krokem padesát kilometrů za plným hovn*cucem v kabrioletu než si tohle objednal znova. Těsto bylo naprosto proch*aný olejem. Ale tak, že při zakousnutí se vám do pusy vlilo víc oleje než do pusy dostalo těsta. Mimochodem oleje pěkně starýho. Vůně i chuť starýho friťáku zaručena.
Sýr byl ten nejlevnější eidam, kterej najdete v zadní výprodejové polici supermarketu. Tatarka a kečup nějaký ARO z plastu. Česnek byla snad jediná pozitivní věc. Bylo ho tam tolik, že občas přebil i ten zbytek. Samozřejmě z vás pak táhnul na dva metry, ale to mi nevadí.
Prostě fekální zážitek s česnekem. Naprosto srovnatelnej s All you can eat v místním Asia Buffetu. A kdybych si měl vybrat, zajdu radši tam než znova do Českýho Bistra. Mimochodem kromě samuraj langoše neměli ani žádný další ze třech speciálů. Jen klasiku. Takže se jim s tím spíš jen nechtělo drbat. A možná je to tak lepší…
Cena 69 korun. Samozřejmě nedoporučuju. Ani za desetikorunu by nestál. A když tak zpětně čtu recenze na Googlu, tak nejsem jedinej. A není to tím, že bych byl zmlsanej z Maďarska. Jen opravdu nevidím jedinej důvod, proč by tohle měl někdo jíst ve fast foodovým svatostánku. Tečka. Brrrr. Víc nic. Snad ještě fuj.
Mac&Cheese Cheeseburger, KFC
MAC & CHEESE
Dnes bych si dal těstoviny do Cheeseburgeru. Děkuju. Hahaha! Cože? To fakt někdo dělá? Tak jdeme na to!
Dva stripsy, plátek sýra, slanina, sýrová omáčka, BBQ omáčka a těstoviny se sýrem. V housce. A to jsem myslel, že pro ty opravdu nejvíc ujetý jídla člověk musí prolízat kuchařky z raných devadesátek. A ono ne. Stačí si zajít do KFC. No ale není to poprvé. V roce 2023 jsem měl Mac&Cheese Grander a to byla taky ujetina. Taková ujetina, že jednou a stačilo. Hlavně teda kvůli tomu, že za ty prachy už prostě člověk sežene spoustu lepších věcí. Ale Mac&Cheese Cheeseburger? To je jiná cenová liga.
Za 55 korun dostanete tuhle menší umatlanou hroudu ztělesněnýho infarktu. Srdce poposkočí, jestli radostí nebo šokem, to nechám na vás. A už se s tím hrnete do pusy. První kousnutí. Super kuře. Pikantní, křupavý, kuřecí kuře. Prostě KFC. Tohle žádná konkurence nedožene. Ať Přemka posílá kam chce.
Druhý kousnutí. BBQ omáčka, mňam. Sýrová omáčka. Trochu umělá, ale taky mňam. No a pak divná, mazlavá a trochu studenější vložka. Aha! Kolínka! Ke kuřeti. V burgeru. S BBQ omáčkou. Fíha. Kolínka byly uvařený o jednu minutu víc než by měly být na al dente. A ruku na srdce, přesně takhle si těstoviny vařím i já.
Na kolínka v burgeru se nedá zvyknout a každý sousto vás překvapí. Jedete dál. Slanina. Fajn. Plátek sýra. Absolutně nerozpuštěnej. Trochu škoda, ale nevadí. A jíte a jíte a zjišťujete, že vlastně cítíte všechno, co v tom burgeru je. Obě omáčky, kolínka, plátek slaniny, kuře i ten plátek sýra. Nejvíc samozřejmě pikantní kuře, kterýho tam bylo nejvíc. Pak celkem dost BBQ omáčka, ale hnedka za tím jel chuťově zbytek. Mac&Cheese Cheeseburger je až nečekaně vyladěnej sendvič. Ujetě vyladěnej.
Sendvič jsem měl poskládanej naopak a možná i díky tomu ty kolínka každý sousto tak překvapily. Ale za mě to bylo fajn, protože takhle to byl opravdu unikátní zážitek. Samozřejmě musím poznamenat, že velkej sendvič bych s touhle kombinací asi nedal. To by se mi brzo přejedlo. Ale jako Cheeseburger? Za 55 korun? Naprosto excelentní a originální svačina a příjemný překvapení k tomu. Můžu jenom doporučit. Skoro nemáte co ztratit.
Jablečné čatní
Tenhle blog je plnej odporných, nechutných, šílených ba přímo fekálních receptů. Prostě uvařím a ochutnám všechno, abyste vy už nemuseli. Ale občas sním i něco, co celkem ujde. A občas to i uvařím. No a někdy se mi zadaří uvařit nějakou pecku, kterou si chci uložit na později, protože ji nepochybně budu dělat znova a znova a pravidelně. Jednou takovou peckou se právě stalo domácí jablečný čatní. A protože sem to tam házel dost od oka, jdu to ještě za tepla zapsat, než se mi poměr surovin vypaří z hlavy.
Suroviny:
800 gramů jablek
180 ml jablečnýho octa
1 lžička kurkumy
0,5 lžičky soli
1 menší cibule
2 lžíce strouhanýho zázvoru
180 gramů cukru krupice
0,75 lžičky garam masala (nebo jedna rovná lžička)
0,33 lžičky mleté skořice
0,5 čerstvé papričky habanero (menší půlka, podle pálivosti)
3 stroužky česneku
Jablka oloupejte, vykrojte jadřince a nakrájejte na menší kostky. Zázvor oloupejte a nastrouhejte. Ať ho máte alespoň ty dvě lžíce. Cibuli a česnek nasekejte nadrobno. Chilli dejte jak kdo má rád. Habanero se sem díky svoji ovocité pálivosti extrémně hodí.
Všechno naházejte do hrnce společně s ostatníma surovinama a kořením, zalijte daným množstvím jablečnýho octa, zamíchejte a přiveďte k varu. Potom zeslabte, nechte probublávat a občas zamíchejte. Za padesát minut až hodinku by vám čatní mělo začít pořádně houstnout a jakmile už tam není tekutina, vypněte a nechte zchládnout. A máte hotovo. Je to fakt perfektní kombinace a zatím nejlepší čatní, který jsem měl to štěstí ochutnat.
A jak tak vidím tu fotku, jdu si zase nabrat…
Valašské placičky
TATABAZAR
Chtěl jsem manželce udělat radost. A čím jiným, než jídlem! A protože je z Valašska, tak volba byla jasná. V análech české gastronomie (Babicovy dobroty) jsem vyhrabal recept od paní Hany Kaňákové na Valašské placičky. Podle výčtu surovin není pochyb, že tento původní a starodávný recept robily tetky z Valašskýho muzea v Rožnově dřív, než to vůbec bylo muzeum. A co mají Valaši a Babica společnýho? Chlast! Takže slivku do ruky a jdeme vařit.
Suroviny:
1 kg kuřecích prsou
2 lžičky soli
1 lžička vegety
1 lžička kari koření
2 lžíce solamylu
1 lžička sladké papriky
špetka pálivé papriky
mletý pepř
4 vejce
1 dl oleje
6 stroužků česneku
2 velké cibule
olej na smažení
Pokud jste sehnali všechny historické suroviny, jako třeba vegetu nebo kari, tak postup je následující. Maso nakrájejte na nudličky, cibuli nahrubo, česnek prolisujeme. Všechno smíchejte dohromady, dejte do ledničky a nechte odležet. Pár hodin, nejlíp přes noc. Na pánvi rozpalte olej a dělejte na ni z „těsta“ placičky, který osmažte z obou stran. Podáváme s čím chceme. Podle paní Hany s bramborem a zeleninovou oblohou.
Jingle’n Cheese, Don Corleone Pizza, Ostrava
Chuť, která zahřeje
Rolničky, rolničky, blabla bla a sýr… Vánoce skončily, ale jejich duch přetrvává. Minimálně při pohledu na zůstatek účtu. A taky při pohledu na nabídku ostravské pizzerie Don Corleone. Tam ještě furt můžete najít limitku Jingle’n Cheese. Rolničky a sýr v housce, proč ne. Jdeme na to.
Houska, hovězí, vypečená slanina, extra porce čedaru, jalapeno a original mayo. Tolik k popisku na webu.
Realita? Tady někdo smashoval! A smahnul si nejen maso, ale pro jistotu i celej burger. Tekutiny z něj tekly bokem i horem. Jeden z těch burgerů, který přímo vybízí k zakousnutí.
První sousta super. Šťavnatý smashnutý maso. Tenký, ale opravdu udělaný akorát, takže nebylo suchý. Chuťově naprosto v pořádku. Jalapeno kam se podíváš, takže o štiplavou a ovocnou pikantnost nouze nebyla. Spousta sýra. Opravdu obrovská spousta slaniny. Slanina za mě mohla být o něco víc vypečená. Tuplem pak pokud o vypečenosti mluví na webu. Vzhledem k jejímu velkýmu množství pak do burgeru dodávala spíš chuť uzenýho masa než chuť křupavé slaniny, na kterou jsme zvyklí.
To všechno ještě plavalo ve velkým množství original mayo. Chuť original mayo bych popsal jako… majonézu. Plavalo to v majonéze. Možná byla lehce zauzená, ať ji nekřivdím. Houska působila domácím dojmem. Byla to taková ta máslová brioška. V grilu při zapíkání pustila do toho všeho ještě trochu másla.
Takže si to shrňme. Maso dobrý, jalapeno dobrý, slanina tučná, majonéza tučná, houska tučná, hodně sýra. Nebudeme chodit okolo horké kaše. Tohle bylo snad ještě mastnější než Halininy skoro dietní bramboráčky. Burger jsem nedojedl, protože jsem se pod stromečkem chtěl třepat radostí a ne žlučníkovou kolikou. Každopádně chuťově je Jingle’n Cheese taková ta správná prasárna a za 159 rozhodně zajímavej pokus. Pokud bydlíte v Ostravě a máte pocit, že ke štěstí vám schází dvě deka oleje, jděte do toho. Máte posledních pár dní. Pokud ale máte chuť na dobrej a vyladěnej burger, raději se mrkněte někam jinam.
Karpatské (skoro dietní) bramboráčky
TATABAZAR
Na mým vymazleným Instagramu jste mohli zahlídnout Halinu a její plováky levitující na vodní hladině. Plula k nám s dietním receptem. To už bylo pár týdnů zpátky. Tak snad už se vám vrátil zrak, protože slibovaný dietní recept je konečně tady! A kdy jindy, než po Novým roce, kdy se spousta lidí chce rádoby změnit a třeba začít držet tu dietu. A co je lepší, než skoro dietní recept od té nejznámější české dietářky, velmi vážené Haliny Pawlowské! Přesně tak. Recept na Karpatské (skoro dietní) bramboráčky je tady. Přesně takhle je má Halina nazvaný ve svojí knize, odkud jsem recept uvařil.
Suroviny:
500 g brambor nastrouhaných najemno
cibule
2 rozšlehané vejce
3 stroužky drceného česneku
olej na smažení
mletý černý pepř
sůl
zakysaná smetana
Z nastrouhaných brambor vymačkejte vodu, pak je smíchejte s vajíčkama. Cibuli nasekejte najemno. Spařte horkou vodou a přidejte k bramborům. Přidejte sůl, pepř a česnek. Vytvarujte placky a usmažte na pánvi na oleji. Přebytečnej tuk odsajte ubrouskem. Podáváme se zakysanou smetanou. Konec.
A teď si to rozeberem. Mastný je to jako prase. Jakože takhle mastný bramboráky jsem ještě nejedl. Ani takhle šťavnatý. Nevím, v jakým vesmíru je tohle skoro dietní, ale rozhodně bych tam rád žil a klidně jim dělal prezidenta. Chuťově jsou placky fajn. Chutná to jako šťavnatej bramborák bez typické majoránkové dochuti. Hlavní je tam chuť brambor a česneku. Za mě příjemná změna, i když ty klasický křupavý bramboráky mi sedí víc.
A teď pár dalších postřehů. Blbě se obrací na pánvi. Vemte si dobrý náčiní. Zakysaná smetana mi k nim moc nesedla, tu klidně můžete vynechat.
A jeden rým nakonec. Halininy placky, dietní jak facky!
A závěr. Doporučuju vyzkoušet. Halina nezklamala!
Oriental Chicken Melts, Pizza Hut
Sýrové & Křupavé
Ohodnoťte vaši návštěvu a získejte dvacet procent slevu na další návštěvu. Důvod návštěvy? Využití kupónu. Děkujeme za návštěvu. Ohodnoťte vaši návštěvu a získejte dvacet procent slevu na další návštěvu. Důvod návštěvy? Využití kupónu. Děkujeme za návštěvu. Ohodnoťte vaši návštěvu a získejte dvacet procent slevu na další návštěvu. Důvod návštěvy? Využití kupónu. Děkujeme za návštěvu. Ano. Byl jsem vychován v chudých poměrech a slevový kupón na jídlo se prostě neodmítá. To jen tak, kdyby někoho zajímalo, proč je to tu poslední dobou samá recenze na Pizza Hut… A všechno jste to začali vy, protože vy jste mi poslali peníze na tu černou pizzu, po které jsem dostal první kupón! A teď už se jen vezu. Tak jdeme na Oriental Chicken Melts.
Na Melts od Pizza Hut už tady recenze byla. Na klasiku s Pepperoni. Samotnej nápad pizza sendvičů se mi líbí, jen to Pepperoni byla taková spíš nudná náplň. Oriental Chicken Melts jsou ale jinej level. Kuřecí kebab, česneková omáčka, červená cibule a sýr. Podle polskýho webu je to ještě pokapaný česnekovým olejem, posypaný provensálským kořením a sýrem Corregio. To už zní fajn.
Provensálský koření nahoře bylo vyčpělý jak prázdná plechovka toluenu u nádraží v Přerově. Sýr Corregio sem nahoře nenašel vůbec. Ale to jsou prkotiny. To hlavní je těsto a náplň.
Těsto je super. Krásně propečený, křupavý a chuťově dobrý. Kdyby takovýhle sendviče nabízeli v každé pizzerce, chodil bych do nich častěji. Kuřecí maso bylo konzistencí trochu zvláštní, nejspíš nějaký křehčený a napuštěný trochou chemky, aby něco vydrželo. Stejně jako jejich vepřový. Chuťově ale špatný nebylo. Bylo cítit kuře a klasický gyrosácký koření s římským kmínem a trochu papriky. Masa jako takovýho mohlo být o chlup víc.
Hlavně na úkor sýra. Sýra tam bylo vyloženě ze všeho nejvíc. Asi lepší jak mít Melts prázdný, ale stejně jako moc nemusím sýr na pizze, tak mě ani neučaroval sýr v Melts. Tuplem pak když se tady bavíme o mozzarelle. Pokud nemáte kvalitní mozzarellu, tak vždycky bude chutnat víc jako nic s ničím a špetkou bílé omítky. Tenhle sýr od Pizza Hut není výjimka. Vyplňovací hmota, nic víc.
Červená cibule byla super. Tak, jak moc jen červená cibule může být. Nejspíš ani nemusím zdůrazňovat, že červená cibule se ke kuřecímu rádoby kebabímu masu hodí dobře. Česneková omáčka v kombinaci s ostatníma surovinama nemá daleko ke klasické majonéze. O nějaké velkolepé česnekové chuti řeč být nemůže.
No a to je vše. Spousta sýra, červená cibule a zvláštní, ale dobře dochucený maso, plácnutý do super těsta a zapečený dokřupava. Že to zní fajn? Bylo to celkem fajn. Moc příjemnej menší oběd a moc příjemně využitej slevovej kupón. Oriental Chicken Melts jsou o třídu lepší jak Pepperoni Melts a můžu je s klidem doporučit všem, kteří mají na něco podobnýho chuť. Cena je nějakých 109 korun samostatně a 179 korun v menu. Poměr cena/výkon lepší jak u jejich pizzy.
Kromě minule recenzovaných černých koulí jsem si k Melts dal novou limitovanou Sriracha-mayo a pečený brambory. Sriracha-mayo byla super. Jsou v ní kousky papriček a ze začátku moc nepálí. Pálivost se začíná pomalu ale jistě skládat během jedení. Ke konci už není pochyb, že Sriracha tam opravdu je. Smíchaná s majonézou a papričkama. Prostě pikantní a vytuněná majonéza. Můžu doporučit.
Co doporučit nemůžu jsou ty jejich brambory. Stejně jako minule jsem dostal plandavý a nedopečený cosi, co se většinou houpe někde ve větru za plotem Zoo. Určitě ne něco, co bych si objednal i potřetí. A tentokrát to nezmění ani zaručeně zaručený info, že vy jste dostali parádně opečený brambory. Ledaže bych dostal další kupón…
Cheese King Chicken, McDonald’s
Hurááá! Sýrovka je zpátky
Hurááá! Sýrovka je zpátky! Pojďme se chytit za ruce, skočit na žlutej balón a hopsat po provozovně jak malý děcka. Huráá hurááá. Tralalalááá… Snad ty balóny mají aspoň evokovat varlata a osvětu během movemberu nebo tak. No nic. Nebudu dědkovatět a nadávat na reklamy. Ve skutečnosti bych si taky rád zaskákal na žlutým balónu při jedení Swiss Kinga, ale v Decathlonu žlutý balóny nemají…
Tož jdeme psát. Teda já jdu psát. Vy budete číst. Číst recenzi na novinku v Sýrové sezóně. Čtete správně. Novinka v sýrové sezóně. To tu dlouho nebylo. A upřímně nebýt vašich komentářů na blogu, tak si toho možná ani nevšimnu. Málem mi ušlo, že Cheese King, novinka z roku 2013, tu ještě nebyla v kuřecí verzi. A nebo možná byla, jen sem ji úspěšně ignoroval. Mimochodem podle análů tohodle blogu byla poslední novinka sýrové sezóny Smažák Fresh v roce 2021. Bídu, zmar a štěnice na inovační oddělení. Ale co už. Hlavně, že Swiss Kinga máme pořád.
Takhle Cheese King Chicken vypadá. Neplést se Swiss Chicken. Kuřecí maso, smaženej sýr, sýrová omáčka, slanina, smažená cibulka, salát a houska. Dieta nás dneska rozhodně nečeká. I když kopec salátu může klamat.
Mimochodem tohle je asi ten nejzelenější salát, co jsem kdy viděl. Jakože ne ve fastfoodu, ale všude. Úplně sem se lekl, že jsem si objednal něco zdravýho. Čekal jsem unylý, hnědo žluto béžový sendvič ve všech barvách životního cyklu fritovacího oleje a ona zelená jak na novým semaforu. Tak ale tím končí veškerý pozitiva. Nebudu to natahovat a klasicky si s tím dám tolik práce, kolik práce si s vymýšlením téhle novinky dal McDonald’s.
Ač jednotlivý suroviny nejsou vyloženě k zahození, celkově tohle byla extrémní a nepřitažlivá nuda. Strouhanka nahoře, strouhanka dole, houska dole, houska nahoře. Nebýt dvojité omáčky, ani bych to nedojedl. Ono by to nešlo. Smažák je spíš suchej a moc netekl, kuřecí maso taky všechnu šťávu nechalo někde ve fabrice a každý kousnutí je jak pozvánka na Rally Dakar. Obě porce sýrové omáčky mi obsluha v kuchyni nastřelila do stejné půlky sendviče, takže ani objednání extra porce omáčky vás nemusí zachránit.
Slanina se ztrácí, smaženou cibulku ani nevím, jestli jsem tam měl no a zelenej salát, ten byl tak maximálně zelenej. Jeho role tímhle skončila. Cheese King Chicken zachraňuje jen naprosto geniální sýrová omáčka. Nacpat smaženej sýr a smažený kuře do housky halt nebyl ten nejlepší nápad a teď už víme, proč to trvalo McDonald’s jedenáct let, než se k tomu odhodlal. Obalovaný a smažený věci v housce si halt žádají šťavnatý zbytek.
Burger King spáchal něco podobnýho. Sir Bacon Chicken Pocket Wrap a ten je boží. Jen to chce tortillu místo housky. Tak si to shrňme. Cheese King Chicken stojí 165 korun samostatně, ve velkým menu pak 235 korun. S extra omáčkou, bez které to už vůbec nejde, 10 korun navíc. Za ty peníze tohle prostě nestojí. Pokud už chcete neskutečnou prasárnu plnou smažených fast foodových dobrot, zajděte si raději do Burger Kinga na ten Sir Bacon Wrap. Cheese King Chicken je slepá vývojová větev, která dostala šanci jen proto, že Přemek měl zrovna cestu do kuřecí fabriky.
Netřeba plýtvat více písmeny a vašim časem. Cheese King Chicken nedoporučuju. Nikomu.
Churros, Burger King a KFC
Churros! Churros, čtěte čuros, jsou letos hit. Čuros v Burger Kingu, čuros v KFC, čuros všude, kam se podíváš! A co že to vlastně je? Babica by řekl něco, jakože čuros jsou koblihy z Mexika. Stejně jako čedar, ten mexickej sýr. Proti mistrovi samozřejmě nepůjdu, takže si dáme spíš jinou otázku. Co je to Churrera? Čtěte čuréra. Za A, protetická náhrada penisu z Mexika. Za B, písmeno maďarské abecedy, hned za Borárosem. Za C, tvořítko na čuros…
Za C je správně! A taková čuréra může být dlouhá, krátká, tlustá, tenká, manuální nebo třeba na baterky. A podle tvaru vaší čuréry pak máte různý čuros. Burger King má čuros světlý, malý a tlustý, KFC pak má čuros dlouhý, tmavý a tenčí. Takže každý podnik má nepochybně jinou čuréru. Jak my, znalci čuros, už samozřejmě poznáme. Jdeme se na to podívat blíž.
Hodně blízko. Hodně, hodně blízko. Lupu do ruky. Burger King má malou čuréru, takže nabízí Mini Churros. Vybrat si můžete mezi malým kyblíkem s osmi mini čuros nebo větší kyblík s dvaceti mini čuros. Já sáhnul po tom menším kyblíku. Pak si můžete vybrat polevu. Burger King nabízí karamelovou nebo čokoládovou. Svoje čuros jsem si nechal pocákat karamelem.
A tohle jsem dostal. Osm kousků osmaženýho něco-jako-koblihovýho těsta ve tvaru hvězdičky. To jsou čuros. V podání Burger Kinga jsou to krátký špalíčkový čuros. To znamená větší plochu a větší prostor pro polevu, takže proč ne. Těsto mělo spíš tvrdší a pevnější obal. Uvnitř bylo těsto hutný a docela dost pečivovitý. Pokud čekáte tučný a nadýchaný koblihový těsto tak, jak ho znáte z českých koblih, tak tyhlety čuros jsou trochu jinde. Jsou spíš pečivovitý a tužší, ale nejsou špatný. Vlastně jsou fajn.
Možná ne tak moc samotný, jako v kombinaci s karamelovou omáčkou. Ta je hutná, sladká a super karamelová. Taky je jí tam dost a díky geniálnímu hvězdicovitýmu tvaru čuros se uchytí na velké ploše. To znamená, že chuť karamelu vás bude provázet celou dobu jedení. A ty spodní poslední kousky, tak ty použijete jako mop, vytřete s něma zbylou omáčku a dostanete se zase o krok blíž cukrovce tak, jak to člověk při objednání dezertu k meníčku ve fast foodu nepochybně zamýšlí. Cukrovo-tuková paráda. Za mně je tenhle dezert super. Aby ne. Smažený těsto, sladká omáčka, co by mohlo být lepšího.
Cena je nějakých 49 korun, což odpovídá muzice, kterou dostanete. Pokud si rádi dopřejete sladkou tečku ve fast foodu, Mini Churros v Burger Kingu určitě zkuste. Když už nic jinýho, tak ve vás alespoň vydrží dýl než velkej shake, kterej se většinou z člověka snaží dostat ještě dřív, než se stihne vrátit do práce…
Aby toho nebylo málo na jeden článek, tak jsem se šel mrknout i na čuréru plukovníka Sanderse. Plukovník smažený kuře má čuréru o něco tenčí, ale o dost delší. Jeho čuros jsou tenký, dlouhý a spojený na konci tak, aby vytvořily jakousi kapku. Pár čuros už jsem osobně po cestách zbaštil, ale tuhletu spojenou variantu jsem potkal poprvé. Nu proč ne.
KFC taky přidalo jeden důležitej prvek. Svoje čuros posypalo skořicí a cukrem, takže pokud vám cukrovku nepřivodil Burger King, KFC vás k ní určitě posune. Ale pěkně od začátku. KFC má čuros měkčí a nadýchanější. Po zakousnutí nebojujete s pevným obalem těsta, ale hned ho prokousnete a jste uvnitř nadýchané cukrovo-tukové nádhery. Nějak takhle jsem zvyklej, že by čuros měly chutnat. Takže těsto má KFC o dost lepší.
Společně s chutí těsta se vám v puse taky rozehraje skořicový tango z posypky. Je to divoký, je to sladký, je to tučný, je to fast food! A aby toho nebylo málo, můžete si svoje čuros namočit do omáčky, kterou k tomu dostanete. Vybrat si můžete z karamelu, čokolády nebo jahody. Vybral jsem si čokoládu. Čokoládová omáčka je hutná hořkočokoládová bomba s kapkou nějakýho alkoholu. Takhle nějak prý čuros baští v domovské zemi čuros a čurér. Pecka.
Na váhu toho bude asi míň jak v Burger Kingu, ale díky posypce a lepšímu těstu jsou čuros z KFC o třídu lepší a dezertovější zážitek. Za cenu 49 korun dostanete tři kousky. Není to dezert nejlevnejší, ale za ty peníze stojí. To vám povídám! Je to smažený, je to sladký, posypaný cukrem, se sladkou omáčkou. Prostě dezert z fast foodu, jak má být. A pokud vám samotný čuros nestačilo, můžete ještě roztrhnout pytlík a založit novou šňupací cinnamon challenge na Tik Toku.
Takže v soutěži o největší čuréru vyhrálo KFC. Obojí čuros jsou fajn a určitě bych kvůli nim nepřebíhal sem a tam. Ale kdybych si měl vybrat, kterej podnik navštívím na základě čuros, tak volím jednoznačně KFC. Ať žije čuros!
A teď to hlavní. To, co prostě muselo přijít.
Jak chutná křidýlko Hot Wing s hustou hořkočokoládovou omáčkou s kapkou alkoholu? Hrozně. Jakože normálně mi šílený kombinace nevadí. Kdo to tu čte delší dobu, tak o tom nepochybuje. Ale tohle nebylo nic moc. Prve šla cítit jen čokoláda, pak takový nijaký bahínko a pak trochu pikantní kuře. Opravdu nedobrá a nepovedená kombinace. Příště zkusím tu jahodovou!










































