Rok: 2025

Celkem očekávaně je to hamburger ze steakhousu Comedor. To je ten podnik, kam se berou pracovní návštěvy, pokud vám na nich záleží. Já tam skončil náhodou, protože sushi podnik naproti byl plnej. Nu což, Fialova drahota je zjevně ta tam, takže je čas si vyhodit z kopýtka.

„burger z hovězího a kachního, brioška grilovaná na másle, majonéza s fermentovaným

česnekem, gouda, karamelizovaná cibule, kaktus, smažené chipsy“, tolik k popisku v menu. Cenovka je 485 korun. K točené plzni za stovku jak když najde.

A nebudeme to protahovat. Moc mi nesednul. I přesto, že každá jednotlivá surovina byla bombovní. Začnu masem. Maso je prý kachní a hovězí. Poměr neznám. Ale umletý bylo dokonale, spíš najemno než nahrubo. Opečený na ukázkový medium. Masový porno přesně tak, jak čekáte od dražšího steakhousu. Bohužel já mám radši trochu rozumnější poměr mezi masem a zbytkem surovin v burgeru. Masoporno je fajn, ale jakmile jsem nucen potupně použít příbor, což jsem tady od asi pátýho sousta musel, tak to pro mně není ten top burger, na kterej se rád vrátím. Čtvrtkilový zploštělý sféroid halt není na žebříčku mých preferencí. Chuťově bylo maso samozřejmě geniální a hladový masoužrouti si určitě pochutnají. Mimochodem trochu mi to připomíná rok 2010, kdy se hrálo na výšku a podobnej poměr masa ku zbytku v té době hodně frčel.

Majonéza s fermentovaným česnekem byla fajn. Spíš to chutnalo jako majonéza smíchaná s demi glace, ale vzhledem ke komplexnosti samotné chuti fakt těžko soudit složení. Stoprocentně ale byla domácí vzhledem k řidší konzistenci. Přesně takhle vám zřídne podomácku udělaná majonéza, když se dostane k teplým surovinám.

Houska byla fajn. Krásně opečená, hutná, ale nevydržela nápor sféroidu. I to je jeden z důvodů, proč nejspíš sáhnete po příboru. Trochu mám ale podezření, že nebyla ten den čerstvě upečená. Což může být daný tím, že si poležela na grilu. Tak jako tak houska je fajn.

Goudu si nějak nevybavuju, ale asi tam byla. Karamelizovaná cibule nepřekvapí, prostě karamelizovaná cibule. A pak tam máme kaktus. Ten kaktus, kvůli kterýmu jsem se vlastně rozhodl objednat si burger místo jiných mexických pochutin. Kaktusu v burgeru dostanete lehce vyšší plátek a když ho ochutnáte samostatně, tak vás odstřelí. Je udělanej nebo naloženej na kyselo. Vlastně taková mexická verze naší kyselé okurky. Čekal jsem kdeco, ale tohle ne. Do burgeru samozřejmě padne dokonale. Kyselá složka se k nasládlé cibuli hodí a k masu taky tak.

No a to je všechno. V burgeru najdete obří dobře propečený masitý maso. Hodně silné omáčky. Exotický kus kaktusu, karamelizovanou cibuli a sýr. Všechno k sobě ladí. Všechno je domácí, dobře udělaný a v podstatě bezchybný. Ale extrémní nepoměr surovin v čele s masem z tohodle jinak luxusního kousku udělal spíš masovou exhibici kuchaře než burger v pravým slova smyslu.

Chipsy jako příloha vás z gatí asi taky nevystřelí. Srovnatelný, ba i lepší najdete v každé druhé normální restauraci a mně osobně víc sedí klasický tenký hranolky. Nejlíp i kořeněný.

Poměr cena výkon řešit nebudu. Comedor není restaurace, kam jdete, když musíte řešit peníze. Každopádně jejich Hamburger můžu doporučit jen spíš milovníkům masa než milovníkům burgerů. A pokud milujete maso, tak si asi stejně vyberete steak. Ty tam mají luxusní a na jedničku s hvězdičkou. Každopádně jsem rád ochutnal, rád se vrátím, ale na Hamburger to nebude.

Máme tady oblíbený rakouský svátek Hallowien a tak se, jako každý rok, ve Vídni baští spousta Sacherů, císařských trhanců a strašidelně velkých telecích řízků. Burger King se nenechal zahanbit a tak přichází jedna strašidelně zpožděná recenze.

Rakouské barvy bílá a červená nesmí během Hallowienu chybět, takže Bloody Bite Burger má v sobě hodně červenou omáčku a bílou housku. K tomu hovězí maso, čedar, smaženou cibulku, slaninu, jalapeno papričky a majonézu. Na housce najdete myší bobky.

Začnu nečekaně houskou. Bílou housku jsem měl od Burger Kinga poprvé a musím ji pochválit. Byla nádherně nadýchaná, krásně měkká, držela tvar od začátku do konce a prostě ji nemůžu nic vytknout. Myší bobky nebo černej sezam nebo co to je, vypadá hodně efektně. Chuťově je houska taky vynikající. Kéž by podobně kvalitní byly všechny fast foodový housky. Ať už bílý, zelený nebo klasický.

Samotný vnitřek Bloody Bite Burgeru byl pěkně natřískanej. Spousta sýra, spousta slaniny, spousta smažené cibulky a spousta jalapeno. Konečně jsem měl pocit, že za prémiovou cenu jsem dostal i prémiovej sendvič a to u Burger Kinga rozhodně není pravidlo. Jednotlivý suroviny asi moc rozebírat nemusím. Slanina byla krásně vyuzená, vypečená a chuťově bombastická. Jalapeno dodávaly pikantní a svěží šmrnc. Smažené cibulky byla spousta a kromě smažené chuťové linky dodávala i křupavej efekt. Sýra bylo dost a nejvíc si sedl s masem.

Čeho mohlo být víc byla nová červená omáčka. Podle webu je to „hustá rudá omáčka, která vypadá jako… no radši se neptej“. Podle skvrn na papíru asi mají na mysli menstruační krev. Fuj. Ale podle Bolt Foodu je to Pikantní Pepper Chutney omáčka. To sedí víc. V podstatě je to papriková omáčka s kouskama paprik. Pikantní na slaboulinkou jedničku a i ty jalapenos uvnitř dodaly víc pikantnosti. Omáčka je to ale povedená a oproti všem těm kečupům a uzeným barbecue omáčkám je to příjemná změna. Bohužel, jak už jsem psal výše, množstevně by ji bylo potřeba trochu víc. Takhle sice byla cítit, ale hrála něco mezi druhýma a třetíma houslema.

K tomu všemu tam byla ještě majonéza. Té bylo víc jak paprikové omáčky a dodávala krásnou kluznost sendviče. Trošku nečekaně si sedla se smaženou cibulkou a jalapenos. Taky k housce. A k masu. Maso od Burger Kinga mám rád. Ta jeho kouřová a masitá chuť je to, čemu člověk prostě nemůže odolat. Za mě o třídu lepší jak u zlatých oblouků.

Tak si to sečteme. Super houska, skvělý maso, dvě nabitý omáčky, hafo surovin. Co víc dodat. Nejvíc jde cítit maso, k nim jalapenos, pokud jste je měli v puse a v druhé vlně zbytek. Slanina, smažená cibulka, sýr a omáčky. Nebudu lhát, tenhle burger jsem si extrémně užil. Od začátku do konce jsem si ho užíval. Masitý, lehce pikantní a šťavnatý niterný fast foodový zážitek. Takhle má vypadat fast food! A takhle mají vypadat limitovaný edice. Burger King zase jednou dokázal, že hovězí je prostě hovězí a novinka je prostě novinka. A klauni jsou jen klauni…

Bloody Bite Burger jsem bral přes dovoz z Boltu a musím pochválit i dovoz, kdy burger chutnal úplně stejně, jako bych si ho dával přímo na pobočce. Cena je 189 korun za samotný burger. To je o deset korun víc, než za kolik si koupíte vysušený Swiss King. Volbu nechám na vás. Já za Bloody Bite Burger nelituju ani jedné koruny. Můžu ho s klidným svědomím doporučit všem fanouškům fast foodů. A Burger King u mě získal velký plus.

Je to tak. Dneska si rozšíříme obzory a rubriku Snídaně o opravdovou hotovou hotovku, kolem které prostě nešlo projít a dělat, že neexistuje. Je mi jasný, že bych si to pak vyčítal ještě dlouhý týdny… Jdeme na to.

Povšimněte si přesně 49 procent brambor v produktu. Být tam o dvě procenta víc, už to není Holandský řízek s bramborem, ale musely by to být Brambory s holandským řízkem. Ať žije EU! Teda do doby, než budeme mít místo Holandskýho řízku Řízek holandského typu. Ale jdeme dál. Krom přesně napočítaných brambor je složení celkem fajn. Na hotovku. Baťovská porno cena je taky fajn. Za snídani ve fast foodech dáte i větší peníz.

Chuťově to taky nebylo vůbec špatný. Na hotovku. Brambory byly kupodivu akorát uvařený a decentně osolený. S chutí brambor, nečekaně. Strouhanka na mase nebyla křupavá, protože se pěkně zapotila po cestě. Ale maso samo o sobě bylo fajn. Hodně nastavovaný strouhankou a bylo to cítit i v chuti, ale samotná chuť masa se nezapřela. Do toho byl trochu cítit i sýr a občas petrželka. Maso bylo namletý na superjemno.

Samotná chuť řízku mně příjemně překvapila a existence petrželky ještě víc. Z Masterchefa by vás za tohle nepochybně vyrazili, ale za necelých 70 korun v Albertu na větší snídani, večeři nebo menší oběd, naprostá paráda. Oba palce nahoru a do Alberta posílám pěknou písničku!

TATABAZAR 

Babicův skvělý gyros, jako z Berlína. To je celý název jednoho z klasických mistrovských děl vložených na velký internet. Nebudu lhát, nejhorší gyros v mým životě jsem měl paradoxně v Řecku, na Krétě. Takže pomatený názor neméně pomateného kuchaře o nejlepším gyrosu v Berlíně beru. Znáte to. Když nemáte kebab, tak tam dejte gyros!

Vzhledem k tomu, že video najdete na internetu, tak to zkrátím. Babica si dělal i domácí pitu, protože jak řekl: „Tohle si uděláte mezi Vánoci.“. Ať to znamená cokoliv. Ale zjevně je tohle to, co připravuje pro rodinu o svátcích klidu a pohody, když má zrovna dovču. No já dovču nemám, takže na domácí pitu jsem se vyprdnul. 

Pak do gyrosu cpe spoustu fritované zeleniny, včetně smažených rajčat. Jako fritovaná zelenina se do kebabu dává a je fajn, do gyrosu zase cpou hranolky. Babica měl obojí. A když máte obojí, dejte tam podobojí. Jako u Mustafy v Berlíně! Já zůstal u čerstvé zeleniny, abych přežil a mohl tento recept převyprávět.

Taky si Babica dělal vlastní omáčky. Jak řekl ve videu: „Do správného kebabu patří dvě omáčky. Jedna je bílá, druhá je červená.“. Ano, neuniklo vám to. Najednou děláme kebab. Načež začal mixovat nějakou zeleninu. Takže to jsem zase vynechal a udělal si jen to maso do gyrosu. Teda do kebabu. Do gyrosu! Do gyrosu jako od Mustafy v Berlíně. Tak je to.

Poměr surovin, hlavně koření, jsem jel podle sebe. Když Babica začal s lžíci a půl soli na dvě kuřecí prsa, tak mi začal vibrovat Holter a to žádný nemám. Takže jsem dával od každýho tak jednu lžíci. Jen římskýho kmínu míň, ten nemusím.

Maso nakrájejte a smíchejte s jogurtem, olejem, rozmačkaným česnekem a kořením v míse. Cibuli nakrájejte na půlměsíčky a pořádně vymačkejte nad mísou, ať pustí šťávu a pak ji do mísy taky přihoďte. Všechno zamíchejte a nechte marinovat.

Potom si vemte špejle, kousky masa napíchejte na špejle. Špejle položte na plech tak, ať maso visí. Do plechu nalijte vodu a pečte v troubě na 200 stupňů, dokud maso nebude mít pěknou kůrku. Hlídejte, jestli v plechu máte pořád vodu, ať se vám nezačne připalovat kapající marináda z masa.

No a pak špejle vyndejte. Maso z nich šoupněte na prkýnko a nakrájejte ho na menší kousky. Jak Mustafa v Berlíně! Nacpěte do pečiva dle výběru, s omáčkama dle výběru (nezapomenout na poučku o bílé a červené) a zeleninou dle výběru. A Babicův skvělý gyros je na světě.

Jo a jen tak mimochodem. Opravdu je to skvělý gyros. A to beze srandy. Směska koření je hodně povedená a vyladěná. Způsob přípravy v troubě ten vertikální gril taky celkem nasimuluje. Nečekal jsem žádný velký gastro zážitek a o to víc sem byl překvapenej, že jsem si opravdu pochutnal. A upřímně řečeno, tenhle recept jsem nedělal naposled. Příště možná prubnu i tu pitu a smažený rajčata. Mezi Vánocema! Teď jen zjistit, co se tím myslí…

A kuře je… kuře je fajn. Je to marinovaný kuřátko, obalený ve směsi s kořením, osmažený a pak prohozený v Buffalo omáčce. Kuře a dost možná i omáčka jsou domácí. Nejde o klasickou Frank’s Red Hot Buffalo omáčku, na kterou se spolíhá většina restaurací a kterou najdete i u mě v lednici. Buffalo omáčka v podání Uncle Rob’s je taková jemnější. Příjemně do kysela, pikantní tak na čtyřku z desíti. Čiže jde spíš o takovej ten všelidovej stupeň pálivosti. A to mě upřímně trochu zklamalo. Já osobně u Buffalo křidýlek chci lávu. Chci cítit bolest i tam, kde ji většina lidí cítit nechce. Chci peklo. Chci Halinu v bombarďákách politou rozdrceným chilli a pocákanou octem. Nu u Uncle Rob’s dostanete pikantní omáčku, která je… no pikantní. Prostě pikantní. Žádný mordor, jen pikantnost.

Octovost je ale příjemná. Taková přirozená, zakulacená, nerušící kyselkavost. Kdybych měl možnost do jejich omáčky před prohozením nacákat nějaký to Tabasco, spokojenost by byla úplná. Tak jako tak Buffalo omáčka od Uncle Rob’s patří mezi ty povedený a jde poznat, že ví, jak má vypadat a o čem je řeč. Jen vás prostě nechcou zabít, což je taky plus.

Teď k samotnýmu kuřeti. Je naložený, takže krásně křehký. Kousky jsou velký. Co mě ale trochu vadí je chuť samotnýho těstíčka a koření, který se podle mě trochu pere s omáčkou. Pokud dělají jedny univerzální křídla, který pak prodávají buď samostatně nebo vymáchaný v omáčce, tak se tohle prostě muselo stát. Nejde ale o žádný velký minus. Buffalo omáčka chuť koření a bylinek z těsta dost bezpečně překryje. Jen můj mlsnej jazyk hořel dost málo na to, aby si tohodle nevšiml.

Zmínku si zaslouží hranolky. Ty jsou naprosto geniální. Tenký, křupavý, v čerstvým oleji, akorát dosolený. Prostě super. Kdybych měl stupnici od nuly do stovky, tyhle hrancle by dostaly stovku a razítko smajlíka k tomu. Rozhodně si je nenechte ujít.

K zelenině většinou nemám co říct, ale teď musím udělat výjimku. Mrkvička je fajn. Ale hlavně ten řapíkatej celer je naprostá topka. V kuchyni si dávají tu práci a celer loupají, takže zbyde jen ten šťavnatej a vodnatej vnitřek, kterej se krásně kouše a je radost ho baštit. A to říkám já, kterej má na zeleninu stejnej názor jako na opary. Co si myslím o celeru ani slyšet nechcete. Ale tohle byl bezpochyby ten nejlepší řapíkatej celer, kterej jsem kdy jedl. A jeden z mála, kterej bych si dal rád i znova. Velkej palec nahoru.

Ke křídlům jsem si objednal bylinkovou omáčku v domnění, že mi nahradí klasickou blue cheese nebo zákysku, ale bohužel. Prostě to není ono. Bylinková omáčka nebyla špatná. Hodně bylinek, taková svěží, asi s mátou nebo s bazalkou nebo tak s něčím. Bylo jí hodně a měla fajnou konzistenci. Ale nebylo to to, co jsem hledal. Nebyla tam ta surová tučnost s kyselostí, kterou můj mozek vyžadoval k Buffalo. Takže příště buď omáčku oželím úplně a ušetřím, nebo si prostě vyberu jinou.

Cena křídel je 195 korun samostatně nebo 250 v menu s těma fantastickýma hranolkama a plechovkou Pepsi. Omáčka byla za extra 39 korun. Cena odpovídá výsledku.

Závěr? Buffalo Hot křídla od Uncle Rob’s rozhodně splnily moje velký očekávání. Kyselkavá omáčka, pikantnost, křehký křídla, zelenina. Přesně tak, jak to má být. Ne úplně tak, aby to schladilo moje vlhký plamenný sny, ale rozhodně jsem si pochutnal.

Dám si je i příště? To je otázka! Upřímně asi ne. Buffalo mi víc sedí ve zpracování od Corleona. Ale rozhodně jsem tam nebyl naposled. Příště bych to viděl na ty klasický křídla, abych ochutnal to jejich těstíčko. A hlavně ty hranolky. Ty mě dostaly. A burgery tam taky vypadají luxusně. No prostě Ostraváci nemusí čekat na Popeyes, nedaleko od Nové Karoliny máme větší bombu. Rozhodně doporučuju.

Chuť on fire aneb Taste na ohni. Burger King střílí jednu novinku za druhou a dokonce to vypadá, že je vymýšlení těch novinek i baví. A tak to I like. Have it rád takhle prostě. Simply jako toto. Pojďme to taste.

V akci Chuť on fire si můžete vybrat ze tří burgerů. První je klasický Whopper, druhý BBQ a třetí je Spicy Cayenne Whopper Beef. Ten mě zaujal nejvíc, takže si na něj přečtete recenzi.

Obsahuje hovězí maso, pikantní Cayenne omáčku, sýr, cibulové kroužky, rajčata, salát, majonézu a z nějakýho důvodu jsem tam našel ještě slaninu, ač na webu o ní není zmínka. To všechno ve velké housce.

Na první pohled Spicy Cayenne Whopper Beef zaujme svoji velikostí. Whopper je prostě macek, kterýmu od zmenšení Big Tastyho není rovno. A to se cení. Po prvním kousnutí zaujme znovu. Je to šťavnatý, je to svěží, má to kouřovou chuť, je to pikantní, jsou v tom smažený cibulkový kroužky, je v tom slanina… Je v tom prostě všechno, co by fast foodovej burger měl mít. Ale pěkně od začátku.

Nejvíc péče na recenzi si zaslouží nová omáčka. Na webu ji mají jako pikantní Cayenne omáčku, na klikacím panelu jsem ji zahlídnul jako Honey Cayenne omáčku. A tenhle název ji sedí víc. Je to v podstatě pikantní majonéza, ale sladší podtext má v sobě taky. Pikantní je opravdu ale jen lehce. Taková dvoječka ovocné pikantnosti. Ke konci sendviče se k ovocné přidá i ta vlezlá chilli pikantnost, ale pořád se bavíme maximálně o slabší trojce. Prostě omáčka pro davy. Ale moc dobrá, vyladěná a kdyby se prodávala v obchodech, nepochybně bude mít úspěch.

Zbytek surovin asi moc popisovat nemusím. Majonéza se hodí jak k pikantní omáčce, tak k zelenině. Zelenina je klasicky svěží a je jí tam dost. Takový rajčata v burgeru já prostě miluju. Vždycky dodají svěžest a fajnou texturu. Salát na větší kousky taky potěší víc než na ty tenký nudličky, jak ho dělá konkurence. Slanina, jestli tam má správně být nebo ne, nevím, ale hodila se tam. Šla cítit i přes omáčku a dodávala krásnou uzenou linku. Svoje místo na slunci tohodle sendviče si úspěšně vydobylo i maso. Ač relativně tenký, tak chuťově silný a kouřový. Dost by mě zajímalo, jestli tahle chuť zůstane i po zákazu tekutýho kouře v potravinách a jestli je chuť výsledek samotnýho ohně.

No a cibulový kroužky. Jdou vidět, jdou cítit, dodají to něco extra, kvůli čemu si rádi připlatíte. A dokonce i ten sýr občas ucítíte. Kvalitativně to asi není ten nejlepší čedar, ale chuťově si poradí. Co víc dodat. Spicy Cayenne Whopper Beef má všechno, co od fast foodu očekáváte. Má v sobě šťávu, má v sobě spoustu chutí, spoustu textur. Je vyladěnej a ač se to na první pohled nemusí zdát, tak při jeho vymýšlení si někdo dal celkem práci, abysme si pochutnali. A já si pochutnal.

Jediný minus, jak už to u Burger Kinga bývá, je cena. Tenhle burger samostatně vyjde na 179 korun. V menu si přihoďte 80 korun navíc. To je pálka. Na druhou stranu dostanete největší burger, kterej se ve fast foodu momentálně prodává. A podle mýho neskromnýho názoru i o jeden z nejlepších, pokud máte rádi lehce pikantní chutě. Pokud potřebujete vybočit ze svých fast foodových klasik a zažít něco trochu jinýho, tak Spicy Cayenne Whopper Beef doporučuju. A držím palce, ať tam máte taky pěknou nálož omáček.

PS: Ale musím si trochu rýpnout do ostravské Nové Karoliny. Sice je tam skoro fungl nový food court, ale začíná se tam dost prdět na úklid.

Podobně fekální tácy bych čekal spíš ve Futuru, u kterýho to nikoho moc nepřekvapí. Ale od Karoliny bych čekal víc. Plus tam stoly často smrdí jako stará nemytá hadra. Buď se začalo šetřit na nesprávných místech nebo to tam mají holky od úklidu na háku. Tak jako tak by si to tam zasloužilo větší péči. Ať si ten burger za dvě stovky člověk může náležitě vychutnat.

Pískové doly od Chachara. Pořádná česká pizza, která se za nic nestydí a na nic si nehraje. Teda trošku si hraje na pizzu. Ale tož tak. Obsahuje tomat, eidam, vepřovou panenku, vysočinu, klobásu, camembert, uzený eidam, kukuřici a chilli. Devět věcí. ANO! Devět. Pro někoho Konečná, pro někoho teprve začátek. Tak jdeme na to, dokud jsou Italové zavaleni Halinou.

Že si Chachar na nic nehraje, to asi došlo všem, kteří si tuto pizzu kdy objednali nebo si přečetli nějakou z recenzí. Vyberete si českej koláč, počkáte na telefon, sejdete dolů k autu s polepem I LOVE EIDAM, vezmete si krabici a vydáte se na uličku hanby, kde potkáte minimálně dva sousedy, jejichž vyčítavý pohledy odrazíte větou „Ale tak raz za čas“… True story. No a nahoře se můžete začít tlemit, protože se chystáte ucpat všechny cévy pořádným českým dobrem.

Vysočina je krásně upečená, klobáska krásně uzená, nakrájená na tenký kolečka, který se krásně vypečou. Tomatový základ je krásně nasládlý a je ho tam spousta. Panenku je radost kousat, protože je udělaná akorát a dobře dochucená. Kukuřice je tam víc než komunistů v Ostravě. A k tomu tři druhy sýra. Eidam, uzený eidam a camembert. To všechno je pocákaný chilli omáčkou, nejspíš Srirachou.

No a chutná to přesně tak, jak to vypadá, Jako masitá pikantní sebevražda. Salámy, sýry, maso, tlustý těsto. Prostě raz za čas to přijde. Ty temný myšlenky na sebevraždu snoubící se s myšlenkou na pořádnou chálku. A než se nadějete, tlačíte do krku českou pizzu, dokud vám žlučník nepřijde naznačit, že je to špatnej nápad. Ale to už je pozdě. To už spokojeně funíte u zamaštěné krabice a život je fajn. Stejně jako tahle pizza. Bohatá, tučná, krásně obložená, komplexní, přesto přímočará. Za 259 i s dovozem. Pro registrovaný Chachary s Kofolou zdarma. Já si tohle pikantní potěšení užil. A jak píšu recenzi a koukám na fotky, tak to na mě jde znova…

PS: Asi vám neunikla zvýšená koncentrace recenzí na jídlo z dovozu. Inu, děti a manželka se konečně v pravidelných intervalech vydávají do svých ústavů, takže doma při práci hladuju o samotě a famózní recepty od Babici nejsou to pravý ořechový, když to člověk vaří jen pro sebe a pak to musí celý sníst sám. Takže nažhavte monitory, bude to jízda! A tipy na ostravský dovozy tam dolů do komentářů poprosím. Poctivě je proženu mojí svatyní. Tak Přísahám!

13. 13 recenzí na snídaně za 14 let. Jdeme dorovnat skóre jedné snídaně ročně. U Bageterie Boulevard jsem si vybral Roastbeef & Cheddar, k tomu Mandarinkový Cheesecake, obojí za krásných 68 korun. Pokud nejste v září Naděžda, tak by vás to vyšlo na 168 korun.

A tohle jsem si odnesl. Dezert, muffin a básničku. Schopnost rozluštit psací písmo, nebo nedej bože jím i psát, jsem ztratil už na technické vysoké škole. Můj podpis sice vypadá jako bych ho psal uchem, ale zatím to nikomu nevadilo. A touhu číst po ránu nějaký básničky, tak tu jsem v sobě nikdy nenašel. Takže přeskočím hodnocení obalu a jdeme na jídlo.

No… Jak to popsat. Jakoby se někomu ta básnička nelíbila a dal to najevo tím, že si na ten muffin pořádně zasedne. Doslova. Ale jakožto extrémně ošklivý člověk, navenek i uvnitř, přeskočím i hodnocení vzhledu. Co mě potěšilo byla od pohledu spousta omáčky. A to se počítá.

Na maso si taky někdo zasedl. Zjevně Halina. Každopádně chuťově bylo celkem v pohodě. Čekal bych ho tam víc. Co potěšilo byla teplota masa. Maso mi přišlo skoro vařící a to bylo super, protože krásně rozpustilo čedar. Omáčky byla spousta a byl to prý jakýsi dijonský dresink. Za mě o něco víc dochucená tatarka. Možná jen lehce do hořčična. Každopádně chuťově super, množství super, takže za omáčku oba palce nahoru.

Smažené cibulky tam byl taky kopec, sýra taky kopec. Čedar byl kvalitní a tučnej. Žádná tavená náhražka. Rukoly taky dost, aby to dodalo trochu svěžesti na oko. No a samotný muffin, ten byl taky fajn. Tady je nutno říct, že u McDonald’s mají o něco lepší pečivo. Zase tam ale nedostanete takovej nával sýra a omáček.

Roastbeef & Cheddar chutná hlavně po omáčce a po čedaru. V druhé vlně pak maso s pečivem a smaženou cibulkou. Celkově je to hrozně fajn prasárna a tuplem po ránu. Ač to tak nevypadá, díky kvalitním a čerstvým surovinám tenhle muffin působí svěžím dojmem jak v ruce, tak v puse a hlavně v žaludku. Přesně tohle je ta snídaně, kterou byste si rádi udělali doma, ale nechce se vám. Za 99 korun je to pecka. No a pokud dostanete stovku slevu, netřeba váhat. Za mě moc povedená snídaně. Víc svěží a víc prasárničková než Vepřový McMuffin Fresh, ale o něco míň vyladěná. Volba je na vás.

A pokud máte rádi sladkou snídani hned po vaší slané snídani, tak si můžete přihodit třeba Mandarinkový Cheesecake. Smetanovo-tvarohový krém, mandarinkové coulis a drcené karamelizované sušenky. Nejsem cukrář a slovo jako coulis slýchávám spíš v televizních reality show, kde v tu chvíli zmateně pobíhá alespoň pět lidí hledajících mixér. Každopádně to mandarinkový nahoře, to bylo super.

Krém uprostřed už byl ale lehký zklamání. Já na sladký moc nejsem a když už si musím někde nějaký dezert objednat, většinou je to právě cheesecake. No a tohle mělo k cheesecaku daleko. Spíš to byla taková jemná našlehaná pěna. Když už se ohání slovama typu coulis, čekal bych lepší cheesecake. Sušenky dole jsou pak klasický nadrcený Lotusky. Tomu není co vytknout.

Celkově Mandarinkový Cheesecake od Bageterie Boulevard není špatnej. Mandarinky jsou fajn, pěna je fajn, sušenky jsou fajn. Je to lehký, svěží, není to přeslazený. Jen to není cheesecake. Nečekejte takovou tu klasickou hutnou sýrovou hmotu. Pak budete spokojení.

Ó slanino, ty zlatý pruh ráje,
v pánvi zpíváš, jak slunce v kraje.
Tvůj šepot křupnutí – symfonie snů,
vůně tvá budí i krále ze dnů.

Z vepře jsi zrozená, v kouři jsi zrála,
každá tvá vráska je chuťová chvála.
Na chlebu, v těstovinách, v salátu skrytá,
tvá síla je v tom, že jsi vždy vítá.

Když ráno je šedé a káva je slabá,
tvá přítomnost zvedne i srdce z žab.
S vejcem se spojíš, s cibulí tančíš,
v každém pokrmu slaninu značíš.

Ó slanino, ty hrdinko talířů,
tvá moc je v jednoduchém zázraku míru.
Nechť nikdy nezmizíš z kuchyní světa,
jsi báseň, co chutná – ne jenom veta.

— Óda na slaninu, Copilot, 2025

Chcete plnohodnotnou recenzi na K-Zinger s červenou houskou?

Nic nebude!

Protože v ostravským KFC ve Futuru jim došly červený housky. Prý je to jedno, stejně jsou stejný a rozdíl je jen v barvě. Toť slova obsluhy. Postmix nefungoval a cibulový kroužky byly napůl syrový. Obsluze KFC ve Futuru tedy posílám pěknou písničku.

Tož nebudu plakat nad rozlitým mlíkem a jdeme na to. Speciální korejská omáčka měla nejblíž asi k teriyaki. Ale smíchaná s tatarkou stejně celkem zanikala. Salátový okurky byly nasekaný na velký kousky a byla jich tam spousta. Sezamový semínka jsem tam nenašel, jen na housce. Maso bylo malý a vysušený.

Takže jak bych to shrnul. Pffffff. Není nad to, když někoho jeho práce vyloženě baví a naplňuje. Nahatýho Tunu na ně! Na holotu.

A já si příště zajdu jinam.